PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

ZANEDBÁVÁNÍ V DĚTSTVÍ ZHORŠUJE ODPOVĚĎ NA STRES U PACIENTŮ S DIABETEM 2. TYPU

Snad jen diabetologa překvapí, že nárůst nemocných s diabetem typu 2 může souviset se stresem prožívaným v dětství. Ten, kdo ví, jak těžce prožívají rozvody rodičů naše děti, nemůže být překvapen nárůstem této diagnózy v populaci, která se vyznačuje více než 50% rozvodovostí. Nové důkazy přinesl výzkumný tým vedený Nelly Monzer. Dlouhodobé studie spojují týrání dětí s diabetem typu 2 v dospělosti s dětským zanedbáváním. 

JAKOU DAŇ ZAPLATÍME NA ZDRAVÍ POPULACE, KDYŽ SE V DĚTSTVÍ DĚJÍ ŠPATNÉ VĚCI?

Když jsme lékařskému plénu na odborné schůzi České lékařské společnosti představovali čerstvě lokalizovanou učebnici Základní psychosomatická péče autorů Tress, Krusse a Ott, ozvala se z pléna starší kolegyně, která zrovna listovala v nové knize: „Proboha, zase ty matky!? Už zase prý můžeme za zdraví svých dětí! A já myslela, že už od toho máme pokoj!“

POTENCIÁLNÍ ROLE OBLASTÍ MOZKU VE STRESU A KVALITA METOD VYVOLÁVAJÍCÍCH STRES

Různé experimentální metody údajně vyvolávající stres byly metaanalyticky sledovány. Šlo o 31 studií s použitím funkční magnetické rezonance, kdy zátěžové testy byly aplikovány celkem 1279 pokusným osobám a zjišťována přitom aktivace mozkových struktur podílejících se na stresové odpovědi. Sledované oblasti zahrnovaly následující struktury:

RIZIKO DĚTSKÝCH PSYCHIATRICKÝCH PŘÍZNAKŮ SILNĚ SOUVISÍ S NEPŘÍZNIVÝMI EXPOZICEMI BĚHEM TĚHOTENSTVÍ

SOUHRN: Nepříznivé expozice prostředí během těhotenství-včetně těch, které nastávají před rozpoznáním těhotenství-mají značný vliv na riziko psychiatrických příznaků v dětství. Vědci pracují na objevování, vývoji a implementaci intervencí v raném věku, které mohou zmírnit některá z těchto rizik.

JAN PONĚŠICKÝ: PSYCHOSOMATICKÁ MEDICÍNA A PSYCHOTERAPIE

Psychosomatická medicína se zabývá vzájemnými vztahy mezi duševními, sociálními a tělesnými procesy. Tyto interakce jsou v současnosti vědecky i klinicky evidentní, čímž je psychosomatická medicína součástí evidenc-based léčby v ambulantním i klinickém sektoru. Dnes již každý třetí dospělý jedinec onemocní během svého života psychogenním/ psychosomatickým onemocněním. Bohužel nejsou stále ještě psychické a psychosomatické poruchy včas rozpoznány.

JAN PONĚŠICKÝ: POKUS O INTEGRACI PSYCHOSOMATICKÝCH TEORIÍ

Článek se zabývá otázkou, zda je stres s jeho tělesnými důsledky konečným článkem vzniku (nejen) psychosomatických onemocnění. Psychosomatické teorie se liší pouze v tom, že popisují různé psychosociální situace v interakci s určitou osobností vedoucí ke stresu a vzniku symptomů.

R. HONZÁK: NĚKTERÉ PSYCHOSOMATICKÉ ASPEKTY SPIRITUALITY A RELIGIOZITY

Psychosomatiku chápeme jako bio-psycho-sociální přístup k problematice zdraví i nemoci. Spirituální faktor, který k základním lidským potřebám nesporně také patří, bývá opomíjen. Cílem tohoto sdělení je poukázat na některé souvislosti mezi spiritualitou, religiozitou a zdravotním stavem.

DOLÁKOVÁ K.: JSME NA PRAHU NOVÉHO PARADIGMATU?

ABSTRAKT:  DOLÁKOVÁ K.: JSME NA PRAHU NOVÉHO PARADIGMATU? PSYCHOSOM 2021; 19(3-4) S. 161-171
Cílem článku je zamyslet se nad současným poznáním na poli vědy a medicíny jakožto celku a pátrat nad možností budoucího vývoje poznání o lidském zdraví.

RADKIN HONZÁK : KORTIZOL A JEHO VLIV NA PSYCHIKU A PSYCHOPATOLOGII

Stres je čím dál tím častěji uváděným zdravotním problémem. Vedle známého adrenalinu se na rozvoji stresu výrazně podílí kortizol. Předložená práce je přehledem účinků kortizolu v organismu a vztahu kortizolu a psychiky. Obsahuje také výčet psychiatrických komplikací po léčbě kortikoidy.

PETR NOVOTNÝ: RAKOVINA – POKROK TAKZVANĚ K HORŠÍMU

Každé dobro vrhalo odvěků také zlý stín. Naopak zlo bývalo někdy k něčemu dobré, například mor vedl k rozmachu hygieny a nepořádek v laboratoři umožnil objev penicilinu. K čemu nás dnes asi podněcuje rakovina? Ještě nikdy nebylo tak dobře, jak je dnes, avšak ani hůř. Ohromující technický a hospodářský vzestup podněcuje i pokrok takzvaně k horšímu, což dobře vystihují aforismy vtipálků: Všichni moralizují, nikdo není morální. Všichni mají práva, ale žádné povinnosti. Nikdo se netáže, kdekdo odpovídá. Všichni píší, nikdo nečte. Každý mluví, nikdo neposlouchá. Všichni mají vzdělání, ale žádné vědomosti.

MIKROBIOM A DEPRESE (VÝTAH ČLÁNKU) s.127

Jde o metaanalýzu 26 vybraných klinických prací. Střevní mikrobiom je významnou součástí našeho metabolismu. Předpokládá se, že ve střevě žije něco kolem 1018 druhů mikroorganismů, převážně anaerobních bakterií.

JAN PONĚŠICKÝ: PSYCHOSOMATIKA Z HLEDISKA ADAPTACE NA STRES (PSYCHOSOM 21; (1-2) 2023, s.67-73)

Adaptace na stresovou situaci má dva póly, přičemž se stává patologickou, pakliže jeden pól extrémně převažuje.
Buď se jedná o akomodaci, přizpůsobení vlastního jednání, resp. lze hovořit o manipulaci vlastní osobnosti, vlastního sebeprožívání, jakousi sebedeformaci (tak úžasná je naše svoboda), což je typické u neurotických a psychosomatických poruch, anebo o asimilaci, o přizpůsobení (až jeho znásilnění) okolí sobě samému, tak jako to vídáme u poruch osobnosti, zejména u asociální, hraniční a narcistické poruchy.