PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

MIKROBIOM A DEPRESE (VÝTAH ČLÁNKU) s.127

Jde o metaanalýzu 26 vybraných klinických prací. Střevní mikrobiom je významnou součástí našeho metabolismu. Předpokládá se, že ve střevě žije něco kolem 1018 druhů mikroorganismů, převážně anaerobních bakterií.

Střevní mikrobiom je odpovědný za střevní peristaltiku, zpracování potravy a vstřebání živin. S mozkem komunikuje obousměrně a nepochybně ovlivňuje celou řadu dějů, především stres, úzkost a depresi.

Deprese představuje významný zdravotní problém a je popisována jako snížení a zhoršení emočního naladění, ztráta sebejistoty a apatie. Deprese je důsledkem mnohočetných interakcí od individuální genetiky až po faktory prostředí. Velká depresivní porucha patří k nejčastějším zdravotním problémům světa a podle údajů WHO postihuje přibližně 350 milionů lidí. Dosavadní nálezy ukazují, že střevní mikrobiom ovlivňuje centrální nervový systém přes mechanismy neurogeneze, nervové přenosy, funkci mikroglie a řízení behaviorálních funkcí ve stresu. Tyto děje ukazují na význam mikrobů. Při depresi je také dysregulace neuroendokrinních a neuroimunitních mechanismů. Významnou roli sehrává zánět. Více než 20 % pacientů se zánětlivými střevními poruchami (IBD – Inflammatory Bowel Diseases) trpí depresivními obtížemi a poruchami spánku.
Studie zaměřené na vztahy mikrobiomu a CNS jsou šlágrem posledních let. Nicméně do budoucna musí být více propracované. Ať už jde o vztahy mikrobiomu a CNS, nebo o účinky probiotik, včetně jejich nežádoucích účinků. Ani dosavadní studie u hlodavců nejsou dostatečně přesvědčivé.
Následuje omáčka, co všechno je potřeba; výsledkem je, že v této chvíli je potřeba všechno. Poté jsou nabídnuty tři stránky údajů, jak autorka a spol. procedili zachycených 2984 pramenů až na metodicky čistých závěrečných 26. (Zajímavé je, že chybí přehledný článek Capuco A, et al., Gut microbiome, dysbiosis and depression. Current pain and headache reports, 2020;34:36. To je můj přídavek.)
Po povinné vatě o prosívání příspěvků přichází diskuse. Ta zahajuje tím, že ve střevě máme něco přes 100 bilionů mikrobů. Je tedy apriori jasné, že v tomto kvantu je těžké se orientovat. Znovu jsou uvedeny všechny funkce mikrobů s přídavkem udržení nepropustnosti střevní stěny. Jestliže je narušena tato bariéry, pronikají do organismu nežádoucí látky (alternativci mluví o „děravém střevu“, my vznešení máme termín „leaking gut“). V posledních letech je studován vliv dysbiózy na zdravotní stav a na mozkové funkce, potažmo na emoce a kognitivní funkce, což je podloženo obousměrným spojením. Přestože souvislost dysbiózy a deprese je známá, je třeba ještě sestavit míru a směr kauzality, co tedy je první a co důsledek. U hlodavců vede transplantace stolice depresivních jedinců k rozvoji deprese. Na druhé straně, hlodavci ve stresu mají celkové snížení střevního mikrobiomu.
Mikrobiom a deprese. Jakékoliv změny ve složení mikrobiomu vedou ke zvýšení koncentrací liposacharidů (LPS) z membrán mikrobů. LPS mají prozánětlivý účinek. Zvýšená produkce cytokinů působí na zakončení bloudivého nervu, který v mozku působí na hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osu (HPA). Další teorie uvádí, že zánětlivá reakce ve střevech vyvolá zánětlivou odpověď v CNS. Ta pak aktivuje mikroglie, které zvyšují kynureninovou cestu metabolismu tryptofanu a snižují tak hodnoty serotoninu, nehledě k neblahým účinkům metabolitů kynureninu. V humánních studiích se prokazuje vliv mikroflóry na depresi. Použití probiotik má příznivý účinek na mozkové procesy. Nicméně jsou potřebné další studie, zejména ke zjištění nežádoucích účinků. Při běžném provozu organismu i při stresu jsou bakterie významnými řídícími mechanismy směřujícími různými cestami k neurogenezi, nervovým přenosům (=neurotransmise) a dalším.
Citlivým duším doporučuju následující odstavec přeskočit. Existuje test nuceného plavání (FST – Forced Swimming Test), kdy se myš hodí do válce s vodou. To nebohé zvíře se nějakou dobu snaží plavat a dostat se ven, když ale zjistí, že to je na nic, zaujme nehybnost (immobility period), kdy v souladu s Archimedovým zákonem vystrčí jen čumáček nad vodu a jinak zůstává pasivní. Tato fáze nehybnosti se považuje za projev zoufalství, a tedy za ekvivalent deprese. Myši se tímto způsobem trápí z nejrůznějších důvodů, nejčastěji ke zkoušení antidepresiv, která by měla imobilní interval zkrátit. Vědci zjistili, že myši s odstraněním střevního mikrobiomu (GF = Germ Free) mají kratší periodu imobility, jinými slovy jsou aktivnější a méně depresivní. (Můj dodatek k tomu: GF myši jsou mnohem šmejdivější, v novém prostředí přestane běžná myš po patnácti minutách pátrat po okolí, zatímco GF pobíhají ještě po hodině.)
Mikrobiom depresivních lidí vykazuje jiné charakteristiky než zdravých. Převládají v něm Firmicuti, Bacteriodeti a Aktinobakterie. Počítá se však také s individuální reakcí genomu a mikrobiomu. Významné jsou zánětlivé procesy. Při nich stoupá koncentrace neurotransmiterů a objevují se změny v psychice. Do mozku ale přichází celá řada dalších signálů: cytokiny (=interleukiny), antibiotika, signály ze zakončení bloudivého nervu a další.
Zánět a deprese. Lidé trpící různými zánětlivými procesy trpí častěji depresí. Zhoršení stavu u nemocných s IBD vede ke zhoršení deprese, což ukazuje na dysregulaci osy mikrobiom – CNS. Ve hře jsou nepochybně také cytokiny. Nastupuje circulus vitiosus, kdy jedno zhoršení podmiňuje druhé a vice versa. K posílení negativních vlivů zánětu mohou dále přispívat genetické faktory, další patogeny a mechanismy stresu spuštěného zevními vlivy. K tomu nesprávné stravovací zvyklosti s vynecháním potřebných živin a nedostatek aktivního pohybu (aerobní cvičení, chůze). To vše zhoršuje depresi. Stresové vlivy ovlivňují negativně mikrobiom a ten zase působí neblaze na mentální i tělesné funkce. Je žádoucí řešit jak depresi, tak zánět, pokud se obě poruchy vyskytnou společně. U IND stoupá prevalence depresí a obojí působí oxidativní a nitrosativní stres.
Některé typy diet mohou zlepšit průběh deprese, příkladem je dieta středomořská. Složení stravy výrazně ovlivňuje endokrinní, imunitní i trávící systém. Jedna studie zjistila, že západní typ diety přispívá k dysbióze. Vysokotuková strava vede nejen k obezitě, ale také k dysbióze s dalšími negativními důsledky tohoto stavu. Příslušnou úpravou diety a přidáním probiotik můžeme ovlivnit jak depresi, tak úzkost, uvádí jedna klinická studie. Zjištění další studie naznačují, že laktobacily a zánět mohou být odlišně spojeny s poruchou nálady prostřednictvím mozkových mechanismů, které jsou základem sebehodnocení a kognitivní empatie. Více laktobacilů je spojeno s lepší náladou a zánět se snížením nálady a empatie.
O prospěšnosti středomořské diety existuje množství studií, které však nejsou dostatečně velké, aby mohly být považovány za závazné. Navíc není vyloučen placebo efekt z očekávaného zlepšení při změně stravy. Nicméně všechny dosavadní studie zatím nedokazují, že by dysbióza byla hlavním příčinným faktorem vzniku deprese. Četné studie v rámci demografického výzkumu zdůraznily, že výsledky v oblasti zdraví a úmrtnosti u ženatých a vdaných osob jsou lepší než u svobodných, a to zejména v případě mužů. Tato studie naopak upozorňuje na zvýšené riziko partnerů, kteří žijí nezdravým stylem a tak se navzájem negativně ovlivňují udržováním poruch v rodině.
Následují dvě stránky stručných výpisů ze zásadních klinických studií. Čtyři z nich prokazují na pozitivní korelace mezi psychickým zdravím a mikrobiomem ve smyslu zdravý mikrobiom – méně depresí, jedna práce přináší negativní výsledky a jedna zpochybňuje výsledky dosavadních studií.
Literatura také zdůrazňuje význam individuální odolnosti/nezdolnosti (resilience), jejíž dobrá úroveň posiluje imunitu. Mechanismy pravděpodobně spočívají v absenci stresové odpovědi na řadu zátěžových situací. Odolnost se pravděpodobně váže k určitému imunofenotypu. Ten však není konstantní, a tak se z méně odolných lidí mohou stát osoby vzdorující všem nepřízním a bohužel tenhle proces může běžet i naopak.
Až poznáme lépe všechny mechanismy vzájemného působení, budeme moci sestavit optimální stravovací strategie a také se vyhnout molekulám, včetně léků, které mikrobiom poškozují. Zdá se, že protizánětlivá medikace je výhodná nejen u IBD, ale také u depresí. Je vhodné ovlivnit nejen behaviorální projevy, ale také zánětlivé děje. Jeden ze závěrů zní (verbatim): Although promising, gut microbiome have a long way to go.
Zdroj: LIMBANA T., KHAN F., ESKANDER N. (AUGUST 23, 2020) GUT MICROBIOME AND DEPRESSION: HOW MICROBES AFFECT THE WAY WE THINK. CUREUS 12(8):E9966. DOI 10.7759/CUREUS.9966
22. října 2022 RH

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0