PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

VLADISLAV CHVÁLA: MLUVIT SPOLU A VZÁJEMNĚ SE SLYŠET

Mohlo by to vypadat, že Psychosom už vychází jen 2× ročně jako dvojčíslo. Ano, i tentokrát jsme čekali na naplnění obsahu, ale hlavní potíž je v nedostatku času. Ten jsme v psychosomatice pociťovali vždy: více času na pacienta, více času na studium, více času na supervizi, intervizi a semináře! Samozřejmě stojíme o to, aby sami pacienti byli ochotní aktivně spolupracovat na své úzdravě. Jenže čím více pacientů se dožaduje komplexnější léčby, která by více odpovídala jejich jedinečné bio-psycho-sociální realitě a životní situaci, tím méně máme času. A čím jsou pacienti složitější, tím více času potřebujeme na interdisciplinární komunikaci. Není ani tak problém, aby se domluvil lékař s lékařem, protože zastávají stejné paradigma, vidí zhruba totéž, jen se liší podle specializace.

VLADISLAV CHVÁLA: KORONAVIROVÉ ZASTAVENÍ

Zastavilo se všechno. Školy, podniky, obchody, kina, divadla, koncerty, auta, letadla, akce o více než sto, pak třicet, a nakonec ani dva se neměli potkat. Svatby zakázány, (pohřby povoleny), zavřené hranice a někde celá města. Chyběly roušky, desinfekce, respirátory, nemocnice, někde došly i rakve. Pandemie prověřovala schopnosti šéfů vlád vládnout, kompetenci kompetentních a trpělivost trpících.

VLADISLAV CHVÁLA: MLČETI ZLATO

Ale co mi zbývá, někdo úvodník napsat musí. I když, jak říkám, mlčeti zlato. Pandemie přišla s podzimem ve své druhé vlně v podobě mnohem méně virtuální, než jak jsme ji tady v Čechách zakusili s příchodem jara. A to byla past.  Zdálo se, že celý ten humbuk kolem pandemie je jen planý poplach, jaký se zdálo před časem WHO vyvolávat kolem ptačí a prasečí chřipky. Nemocné vidět nebylo, ale marně nakoupené zásoby antivirotik ve skladech rezerv státu po jejich expiraci ano. To, v kombinaci s nezvyklým omezením svobod, zřejmě zmátlo překvapivě především psychosomatiky.

CHVÁLA V.: AŽ SE PRACHY V PRACH OBRÁTÍ

Nevím, jak promluvit o problému peněz. Nerad bych, aby to znělo levicově. Levicových nápadů o kapitálu jsme si užili víc než dost. Taky nad nimi nechci naříkat. To teď dělá skoro každý. Tady v psychosomatickém kontextu by se spíš hodil nějaký biologizující příměr, třeba o krevním oběhu. Jistě nic originálního, když se podíváme na peníze jako na médium, odpovídající krevnímu oběhu: kam tečou, tam se rozvíjí život společnosti, bují a mohutně se diferencují jeho formy. Kam přestanou proudit, život se zastavuje.

V. CHVÁLA: ÚZKÁ STEZKA PRO PSYCHOSOMATIKU

Ve druhém čísle Psychosomu tohoto pandemického roku najde čtenář různý pohled na psychosomatickou praxi: od toho nejjednoduššího v ordinaci somatického lékaře až po velmi komplikovaný v úvaze daseinsanalytického psychoterapeuta. Není to jen věc hloubky vzdělání lékařů a psychologů, ale také ochotou a možnostmi náhledu u samotných pacientů.

CHVÁLA V.: UJME SE PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY NOVÁ GENERACE?

Nad posledním dvojčíslem tohoto roku se přistihuji při naději, že už se psychosomatické myšlení založené především na bio-psycho-sociálním modelu zdraví a nemoci v našich ordinacích zabydluje. Lékaři, kteří přicházejí k atestaci nástavbového oboru, hledají své místo mezi čistě biologickou medicínou a psychoterapií. Dobře je to patrné z práce, kterou přinášíme v rubrice Pro praxi, paní doktorky Prokopové.

VLADISLAV CHVÁLA: ADMINISTRATIVNÍ MEDICÍNA

Že nás to nenapadlo dřív! Administrativní medicína je ten nejvýstižnější název pro současnou zdravotní péči! Léta se zabýváme prosazováním psychosomatické medicíny v rámci… ale vlastně čeho? Nějaké jiné medicíny? Zkoušeli jsme to různě: biologické medicíny (ale ona přeci není jen biologická),

VLADISLAV CHVÁLA: CO VŠECHNO SEM PATŘÍ? s. 91

Při pohledu na obsah nového dvojčísla Psychosomu si může čtenář položit otázku, co všechno sem patří? Od pohledu Evy Křížové na udržitelnost medicíny, přes úvahy o významu kladení otázek v SFBT (na řešení zaměřená krátká terapie) Marka McKergowa v překladu Tomáše Zídka, až po novinky z oblasti mikrobiomu a jeho vlivu na naše chování a prožívání je to velké rozkročení.

A PŘECE VYJDE! (PSYCHOSOM 21; (1-2) 2023, s.5-6)

Už několikrát jsme se na tomto místě zamýšleli nad smyslem vydávání nezávislého časopisu v tištěné i internetové verzi pro poměrně malou komunitu zdravotnických pracovníků věnujících se psychosomatickému přístupu v medicíně. V době, kdy většinu prací odpovídajících vědeckým kritériím odsají komerční média zaměřená na počítání citačních indexů s vysokým impakt faktorem, se může zdát taková činnost zbytečnou. Publikace v nich sice není nijak levnou záležitostí, ale bez ní by práce autorů přišla vniveč. Kdo nepublikuje (v těch správných časopisech), ten ve světě vědy neexistuje.

VLADISLAV CHVÁLA: POMŮŽE NÁM UŽ JEN MODLITBA?

Shodou okolností se v právě vycházejícím dvojčísle Psychosomu sešlo více prací, které se dotýkají vlivu modlitby na naše zdraví, popřípadě na samotný proces léčby. Jako první přišla zajímavá studie o modlitbách židovských lékařů Jana Poláka. Zkoumal tuto praxi z hlediska lékařské etiky, a to nás zajímá.

VLADISLAV CHVÁLA: ČÍSLO K DESÁTÉMU VÝROČÍ ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY

Toto vydání Psychosomu je v řadě ohledech mimořádné. Mimořádné proto, že je to právě deset let, co se podařilo po mnoha letech a úsilím celé řady lidí založit odbornou Společnost psychosomatické medicíny České lékařské společnosti J.E.Purkyně. Mimořádné proto, že ho vydáváme k 20.celostátní konferenci psychosomatické medicíny v Liberci.

VLADISLAV CHVÁLA: PROČ VŽDYCKY NAKONEC JE SPÍŠ VÁLKA?

Jak blažená jsou léta prožitá v míru! Už jsme dávno zapomněli, že vždycky nakonec je válka. A tak se zase divíme. Stejně jako se divili členové mezinárodních mírových hnutí před 1. světovou válkou, nebo Karel Čapek v r. 1938, jak neodvratně se svět propadá do válečného pokřiku a řítí do válečné pohromy, divíme se dnes i my.