PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

MAUER M.: PATERNALIZMUS A PARTNERSTVÍ V MEDICÍNĚ

Autor se snaží v tomto článku zpochybnit a také prohloubit naše porozumění fenoménu, který se dnes nejčastěji označuje jako přechod od paternalismu k partnerství. Oproti časté simplifikaci tohoto fenoménu zdůrazňuje jeho komplexitu a varuje před prostým přechodem z jednoho extrému – tvrdého paternalismu, to extrému opačného – bezhraniční autonomie.

JAN POLÁK: MODLITBA ŽIDOVSKÉHO LÉKAŘE JAKO ZDROJ ZDRAVOTNICKÉ ETIKY (PSYCHOSOM 2023; 21 (3-4). PP.: 143-160)

Tato studie si klade za cíl uvést čtenáře do problematiky židovsky orientované lékařské etiky. V první části seznamuje s jejími základními principy, snaží se objasnit postavení lékaře v židovské společnosti a krátce poukázat na specifika jeho služby.

KULTANOVÁ  KRYSTYNA: ŽIVOT ZACHRAŇUJÍCÍ VZTAH LÉKAŘ-PACIENT

PSYCHOSOM 2019; 17 (3-4) S. 206-2018. Terapeutický vztah lékař – pacient patří vedle komunikačních dovedností k základům psychoterapeutického přístupu v medicíně. V kazuistice jsem sepsala příběh pacienta s primární somatickou problematikou, u kterého došlo k výrazné psychosociální dekompenzaci, kterou se nakonec podařilo úspěšně zvládnout či stabilizovat právě díky nosnému vztahu lékař – pacient, založenému na vzájemné důvěře. Dále jsem chtěla kazuistikou poukázat na to, jak se dá s bio-psycho-sociálním přístupem pracovat v běžné neurologické praxi, v akutní péči i na lůžkovém oddělení.

K. DOLÁKOVÁ: NADĚJE V MEDICÍNĚ (Recenze knihy: Ptáček R., Bartůněk P. (Eds): Naděje v medicíně)

Naděje v medicíně představuje již 10. publikaci, která navazuje na sérii monografií na téma Etika a komunikace v medicíně. Hlavními editory jsou Radek Ptáček a Petr Bartůněk a dále se na monografii podílelo více než 60 medicínských i nemedicínských odborníků, kteří přinášejí čtenářům své oborové postřehy a zkušenosti v souvislosti s nadějí. Publikace je rozdělena do čtyř tematických celků: Obecné souvislosti, Obory medicíny, Klinické souvislosti a Speciální témata.

KRYSTYNA KULTANOVÁ: CO MÁM Z VÝUKY V PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNĚ?

Během přípravy k psychosomatické atestaci, díky kurzům, literatuře a nyní sebezkušenostní skupině, jsem zjistila, že se měním zejména já sama a můj přístup k pacientům. Pozoruji a vnímám přímo vztah mezi mnou a pacientem, kterého zrovna ošetřuji, lépe vyhodnocuji to, co po mně pacient žádá, lépe a jistěji se rozhoduji, lépe určuji hranice své a vnímám hranice pacienta. Mám pocit, že i méně iatrogenně poškozuji léky, ale i slovy, sdělováním výsledků, diagnóz, prognóz apod. 

RADKIN HONZÁK: NĚKOLIK POZNÁMEK KE SPIRITUALITĚ

Jestliže se k biopsychosociální koncepci značná část našich kolegů staví jako spolek nahluchlých, pokud jde o spirituální dimenzi, setkáváme se v diskusi o ní s rozsáhlou množinou hluchoslepých. Je to zčásti způsobeno tím, že pro řadu problémů z této oblasti nemáme jiný slovník než církevní. Sycení duchovních potřeb sice může probíhat i v jiných kontextech než církevních, ale tyto systémy měly dlouho téměř monopol a zapšklá česká nátura, stavějící se trucovitě vůči jakékoliv rozumné autoritě, pojem duchovní směšuje s karikaturami tlustých prelátů z Rudého práva (a dobře, že jim všechno sebrali!) a s papežem. Sice přesně neví s kterým, ale to je jedno, hlavně s tím, který prodával odpustky a nám upálil Mistra Jana Husa a na tom s tvrdošíjností hodnou lepších věcí neochvějně trvá.