PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

ŠÍPEK J.: KE KNIZE RAUDENSKÁ J., JAVŮRKOVÁ A., VARRASI G. (EDS.) PAIN: MANAGEMENT, ISSUES AND CONTROVERSIES

Vydavatelství Nova Science Publishers, New York vydalo v roce 2017 další publikaci zaměřenou na téma bolesti. Podobně jako u knihy The Psychological Context of Labour Pain (New York: Nova Science Publischers, Inc. 2016) texty vytvořila a sestavila trojice již zkušených editorů.

Dvacet následujících kapitol čtenáře seznamuje s aktuálním stavem bádání v oblasti bolesti. Nejdříve jsou to témata obecnější, nabízející zamyšlení a podněty z oblasti somatické medicíny, přes psychiatrii až k detailním otázkám psychologickým. Krátce se můžeme zastavit u některých vybraných kapitol.
Autoři se nesnaží o řešení všech problémů spojených s bolestí. Využívají zkušeností řady odborníků a jejich každodenní praxe. Výsledkem je nabídka průhledů biologických, psychologických, sociálních, a pokud jen možno, tak i integrovaných. Výsledkem je stanovisko, shrnující řešení bolesti jako fenoménu v lidském životě a ne život zanořený do bolesti. To je postoj bezesporu žádoucí a svým způsobem navozující optimismus, i když se to z názvu celé publikace nemusí jevit.
Ještě je třeba dodat, že jde o téma bolesti chronické, tedy takové, která do života zasáhne podstatněji a jejíž horizonty nejsou zřejmé. Pochopitelně i dopady na kvalitu života jsou výrazné, někdy až devastující. Za povšimnutí také stojí to, že již v úvodu upozorňují editoři na důležitý rozdíl mezi bolestí a utrpením.
Z krátkého zastavení již vyplývá zdařilá mezinárodní spolupráce, resp. úspěch editorů vybrat, vyzvat a podnítit tým autorů různé odbornosti k sepsání a sestavení studií. Zmíním opět jen některé, aniž bych řadil nebo jinak zohledňoval význam jejich příspěvků.
Už v první kapitole upozorňují italští autoři Antonella Paladini a Giustino Varrassi, že zvládání chronické bolesti nelze chápat pouze jako úkol farmakologický. V textu procházejí otázky, problémy rozvoje i organizační struktury medicíny zaměřené na léčbu a zvládání bolesti. A sociální hlediska důležitá pro tuto oblast medicíny hned následně probírají Norbert van Rooij, Giustino Varrassi a Antonella Paladiny. Shelagh Weight si všímá mnohosti a rozporů různých teorií bolesti a prochází v tomto smyslu od doby nejstarší až po současnost. Přestože je centrálním pohledem neurověda, objevují se výrazy bolest a utrpení (zde bez bližšího vysvětlení) a prožitek bolesti, směřující již k propojování psychologickému. Zajímavé příspěvky však pokračují. Ukrajinští odborníci Vladimir a Yuriy Romanenko píší již přímo o medicíně bolesti zaměřené na osobu s poukázáním na sociální a psychologické faktory. Naše autorky Jaroslava Raudenská a Alena Javůrková dodávají prakticko-metodologickou analýzu škály VAS (visual analogue scale), která má měřit intenzitu, ale i kvalitu bolesti. V dalších textech je diskutována role psychiatra, pacientova spolupráce a zapojení do léčby bolesti, souvislost chronické bolesti a kognitivních faktorů, které bolest tak či onak modulují atp.
Druhá část knihy se zaměřuje na vybraná témata a problémy farmakologické léčby bolesti. Ze čtyř příspěvků jsou dva od editorek této publikace. Na tomto místě se Alena Javůrková a Jaroslava Raudenská zaměřují na problémy kognice, opiátů a chronické bolesti u pacientů s chronickou bolestí nekarcinogenního i karcinogenního původu. V prvním případě autorky detailně studují, jak opiáty v situacích chronické bolesti interagují s kognitivními a afektivními faktory. Ve druhém textu autorky vycházejí z jemného třídění kognitivních procesů a jejich významu na dobré psychické fungování. Opiáty užívané pacienty v případech chronické bolesti mají na kognitivní procesy mnohdy nežádoucí negativní dopady. Zde není v popředí vytváření závislostí, ale snižovaná schopnost racionálně řešit situaci nemoci, narušovaná spolupráce s lékaři a vlastně s celým sociálním zázemím. V obou případech autorky vše dokládají mimořádně rozsáhlým množstvím literárních zdrojů od uznávaných světových odborníků.
Třetí část je věnována nefarmakologické léčbě bolesti. Nejde pouze o přístup, který bychom označili za psychoterapeutický. Kromě vlastní nefarmakologické intervence jde také o souvislosti situační, sociální a etické. Pokud se autoři přímo zaměřuji na psychoterapeutické aspekty, tak nepřekvapí, že jde především o kognitivně behaviorální postupy. Ke dvěma textům ve znamení aplikace kognitivně behaviorální terapie u chronicky nemocných opět od editorek knihy se přidává s vlastním příspěvkem další naše expertka Hana Neudertová. Zaměřuje se na komplementární a alternativní medicínské přístupy u chronických bolestí.
Málokterá publikace si klade tak náročný cíl, jako je propojení pohledů somatické medicíny a klinické psychologie, farmakoterapie a psychoterapie. Každá z těchto oblastí je dnes rozsáhlá a všudypřítomný tlak na specializaci neusnadňuje zmíněná propojování. O to větší význam vnímám u předložené knihy.
Z českých autorek ještě chci jmenovat českou autorku Kamilu Rasovou. Ta má podíl na textu o problematice botulotoxinu a jeho lékařského využívání. Ostatní odborníci, kteří se zapojili se svými příspěvky, jsou z Itálie, Německa, Velké Británie a Ukrajiny. Je to výsledek ukázkové mezinárodní spolupráce.
Výsledná kniha je velmi zdařilá a vědecky perfektně zpracovaná. Bude jistě sloužit jak již zkušeným odborníkům hledajícím mezioborové průhledy, tak studentům, kteří širším pohledům učí a zvykají si na komplexitu přístupů v léčbě; a jistě ne pouze té, která se zaměřuje na chronické bolesti. Všem ji vřele doporučuji.

rewcenze

Jiří Šípek

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0