Vydání 1/ 2021
KRÁTCE 3
KDY JE TERAPIE NEJÚČINNĚJŠÍ?
Nový výzkum naznačuje, že pacienti dosahují většího pokroku v překonávání úzkosti, obav a fobií, když jsou jejich terapeutické schůzky naplánovány ráno. Studie zjistila, že ranní sezení pomohlo pacientům s psychoterapií lépe překonat paniku a úzkost a fobické vyhýbání se, zčásti proto, že hladiny kortizolu – přirozeně se vyskytujícího hormonu – jsou v té době nejvyšší, uvedla klinická psycholožka Alicia E. Meuret, Southern Methodist University, Dallas.
„Předpokládá se, že hormon kortizol v určitých terapeutických situacích usnadňuje snížení strachu,“ uvedla Meuret, hlavní autorka výzkumu. „Jsou zkoumány léky na snížení strachu, ale jejich podávání přináší smíšené výsledky. Výsledky naší studie podporují využití dvou jednoduchých a přirozeně se vyskytujících látek – našeho vlastního kortizolu a denní doby.“
Zjištění byla uvedena v článku „Na časování záleží: Endogenní kortizol zprostředkovává výhody psychoterapie v raném dni“ v časopise Psychoneuroendocrinology.
Spoluautoři z katedry psychologie SMU jsou David Rosenfield, Lavanya Bhaskara a Thomas Ritz. Spoluautoři z Katedry psychiatrie na University of Michigan jsou Richard Auchus, Israel Liberzon a James L. Abelson.
Studie využívá toho, že úzkost a fobie lze nejlépe léčit tím, že pacienty učíme opravným informacím. Pacienti s úzkostí a fobickými poruchami přeceňují hrozbu, kterou může vjem nebo situace způsobit. Při přímé expozici se pacient dozví, že pravděpodobnost očekávané katastrofy je velmi nízká.
„Například si pacient může myslet, že zastavení výtahu by mohlo způsobit, že ztratí kontrolu nebo omdlí, udusí se, nebo může vyvolat fyzické příznaky, které by byly nesnesitelné,“ řekla Meuret. „Tím, že je pacient ponechán déle ve výtahu, zjistí, že k obávanému následku nedojde, a to navzdory vysoké míře úzkosti. Říkáme tomu korektivní učení.“
Vzhledem k tomu, že ne všichni pacienti mají prospěch z expoziční terapie stejný, vědci se snaží najít způsoby, jak zlepšit korektivní učení. Doposud nebyl zaveden žádný jednoduchý způsob, jak zvýšit obranu proti strachu.
Předpokládá se, že hormon kortizol pomáhá zahnat strach. Zdá se, že potlačuje paměťovou stopu strachu vytvořenou dřívějšími úzkostlivými setkáními a současně pomáhá pacientovi lépe vstřebávat a pamatovat si nové opravné informace.
„V předchozí studii jsme prokázali, že vyšší hladiny kortizolu během expozice a v očekávání expozice usnadňují korekční učení,“ uvedla Meuret, docentka na katedře psychologie SMU a ředitelka Centra pro výzkum úzkosti a deprese SMU v klinické psychologii. „Víme také, že kortizol je vyšší počátkem dne. Nevěděli jsme však, zda bude kortizol působit jako prostředník mezi denní dobou a terapeutickými úspěchy. To zkoumala naše studie.“
Expoziční terapie obecně vedla k významnému zlepšení
Účastníky studie tvořilo 24 lidí s diagnostikovanou panickou poruchou a agorafobií, což je strach z veřejných míst, kde se člověk cítí být v panice, uvězněný nebo bezmocný.
Ve studii účastníci podstoupili standardní psychoterapeutickou léčbu „expoziční terapií“, při níž jsou pacienti vystaveni situacím, které mohou obvykle vyvolat jejich paniku nebo strach s cílem, že opakovaná expozice může v průběhu času pomoci snížit deaktivující strachovou reakci.
Pacienti absolvovali týdenní sezení po dobu tří týdnů, z nichž každé trvalo v průměru 40 minut. Expoziční situace zahrnovaly vysoké budovy, dálnice a nadjezdy, uzavřená místa jako výtahy, supermarkety, kina a veřejnou dopravu, jako jsou metro a meziměstské vlaky a čluny. Kromě toho byly měřeny v různých časech během každé relace expozice hladiny kortizolu ve slinách po odběru tamponem.
V čase po expozici vědci zaznamenali sebehodnocení pacientů stran ohrožení, jejich vyhýbavé chování, míru kontroly, kterou sami vnímali, a závažnost jejich panických příznaků.
Při hodnocení výsledků těchto měření vědci zjistili, že léčba expozicí obecně vedla k významnému zlepšení všech opatření ve všech časových obdobích.
Největší zisky po terapeutických expozicích, které začaly dříve během dne
Pacienti však dosáhli největších zisků v překonání svých obav po relacích, které začaly dříve během dne. Na příštím sezení uvedli pacienti méně závažné příznaky chybného hodnocení ohrožení, méně vyhýbavého chování a menší závažnost panických příznaků. Také vnímali větší kontrolu nad svými panickými příznaky.
„Je pozoruhodné, že vyšší hladiny kortizolu souvisely s nižšími hodnotami vnímaného ohrožení, vnímané sebekontroly a s nižší závažností panických příznaků na příštím sezení,“ řekla Meuret, „a to přesahovalo účinky denní doby korelující s velikostí efektů.“
Toto zjištění naznačuje, že kortizol představuje některé z terapeutických účinků spojených s denní dobou. Vzhledem k tomu, že hladiny kortizolu jsou obvykle ráno vyšší, autoři spekulují, že vyšší hladiny kortizolu mohou pomáhat nácviku vyhasnutí strachu a prostřednictvím takového mechanismu přispívat ke zvýšeným přínosům terapie expozicí v jejích počátcích.
Meuret však varovala, že přesný mechanismus, kterým kortizol zvyšuje účinnost ranních expozičních relací, zůstává nejasný a nelze jej přímo dokázat z údajů v této studii. „Velikost vzorku studie byla malá a zjištění je třeba nezávisle potvrdit ve větších studiích“, řekla.
Meuret a její tým mají podezření, že zde hrají ještě další mechanismy, které vysvětlují efekt denní doby. Mezi další faktory patří paměť a učení a přirozený cirkadiánní rytmus těla, množství a kvalita spánku, kontrola pozornosti a interakce mezi těmito faktory a ostatními.
Zdroj: Materiály poskytnuté Southern Methodist University. Poznámka: Obsah může být upravován podle stylu a délky.
Reference časopisu:
Alicia E. Meuret, David Rosenfield, Lavanya Bhaskara, Richard Auchus, Israel Liberzon, Thomas Ritz, James L. Abelson. Načasování záleží: Endogenní kortizol zprostředkovává výhody psychoterapie v rané fázi. Psychoneuroendocrinology, 2016; 74: 197 DOI: 10.1016 / j.psyneuen.2016.09.008
V.Ch.
Web7master s.r.o.