Vydání 3-4/ 2024
EDITORIAL
VLADISLAV CHVÁLA: CO VŠECHNO SEM PATŘÍ? s. 91
Při pohledu na obsah nového dvojčísla Psychosomu si může čtenář položit otázku, co všechno sem patří? Od pohledu Evy Křížové na udržitelnost medicíny, přes úvahy o významu kladení otázek v SFBT (na řešení zaměřená krátká terapie) Marka McKergowa v překladu Tomáše Zídka, až po novinky z oblasti mikrobiomu a jeho vlivu na naše chování a prožívání je to velké rozkročení.
A to jsem přeskočil doslova osobní zpověď o významu víry a spirituality pro vlastní lékařskou praxi z pera Magdaleny E. Ježkové i výborné eseje tří autorů Honzáka, Komárka i Poněšického. Když k tomu přidáme anketu na téma jak lékaři, kteří prošli tréninkem v psychoterapii, vnímají význam sebezkušenosti a bohatou diskusi, může se zdát, že do bio-psycho-sociálně orientované medicíny, tak jak ji část odborné veřejnosti rozvíjející psychosomatický přístup v medicíně chápe, patří úplně všechno. Od mikrobiomu, přes biologické obory, k psychologii a lingvistice až po ekologii a kulturu, jejíž je medicína také součástí, všechno. Že je to příliš velké sousto? Ano, je.
Vedle toho se jeví pokusy o vymezení psychosomatické medicíny jakkoli zúženým pohledem, ať už jen tzv. „lékařské psychosomatiky“ (bez psychologů a fyzioterapeutů), nebo naopak pouze psychoterapeutické medicíny, nebo jen prizmatem alternativních metod Východu nebo Západu (akupunktura, ajurvéda, šamanismus, homeopatie, osteopatie, Steinerova antroposofie apod.) jako pouhé části velkého celku. Moc bych přál psychosomatickým lékařům, aby si udrželi otevřené hledí a čerpali ze všech těchto oblastí.
Dlouho jsme při prosazování psychosomatického přístupu v medicíně argumentovali tím, že taková medicína bude pro stát levnější. Ale ukázalo se, že při rozděleném zdravotním a sociálním pojištění v našem systému se to nemusí na nákladech projevit tak výrazně jako v Německu. A navíc, možná že nakonec je čas lékaře dražší, než kdejaký přístroj nebo lék.
Ale jakmile si položíme otázku udržitelnosti, která je dnes v mnoha oborech lidské činnosti aktuální, pak se může jevit vzdělávání lékařů v psychosomatickém přístupu jako něco velmi progresivního, něco, co rozhodně do medicíny 21. století přirozeně patří. A nejde jen o nehorázně velké množství toxického odpadu z medicínských provozů nebo důsledky masivního užívání medikamentů na stav životního prostředí. Jde o samozřejmé využívání přirozených prostředků pro obnovování a udržování zdraví. A v tom má své místo psychoterapie i fyzioterapie jako prostředky zvýšené reflexivity celé populace, pozitivní vztah ke zdravému způsobu života a zdravým mezilidským vztahům. Zatím se zdá, že čím je společnost bohatší a lidé pohodlnější, tím nezdravěji žijí a tím více tzv. civilizačních chorob je postihuje. Dokážeme to zvrátit jen větší medicínskou péčí a stálým zvyšováním nákladů na nové léky a techniku? Nebo narazíme i tady na meze trvalé udržitelnosti?
Překlad textu Marka McKergowa, popisujícího vývoj v oblasti krátké na řešení orientované terapie (SFBT), která pod taktovkou Steva deShazera vzrušovala rodinné terapeuty v osmdesátých a devadesátých letech, má zde také své místo. NA této krátké terapii bylo založeno také Středisko komplexní terapie v Liberci, protože se tento postup zdál pro psychosomatické pracoviště nejvýhodnější. Naši lékaři se nedovědí během studií nic o významu otázek, a mnozí nikdy nezjistí, jak vlastně otázky na pacienta a jeho stonání působí. Nechávají tak ležet ladem to nejcennější, co ve své klinické praxi potřebují, totiž právě otázky. Neboli dovednost, jak se ptát. V českých zemích má rodinná terapie docela významný vliv i v medicínské praxi, díky výcvikům, které několik institutů poskytuje také lékařům. Autor, s jehož svolením překlad vznikl, nechává stranou fakt, že na krátkou terapii plynule navazovala technika narativní terapie s externalizací v devadesátých letech. Ta sice byla primárně zaměřena na práci rodin s dětmi s enkoprézou a nykturií, ale dobře se hodí v psychosomatické klinické praxi i s dospělými. Přesto je dobré si připomenout i vývoj v samotné „na řešení zaměřené krátké terapii“ (SFBT) a nechat se inspirovat posuny v této technice.
Nepostradatelný autor Psychosomu Radkin Honzák hodně čte. Díky němu dnes máme bohatou rubriku Věda krátce, ale také několik recenzí. Stále nám chybí vhodné kazuistiky, které by ilustrovaly psychosomatickou praxi. K atestaci chodí zatím málo lékařů. Doufejme, že až jich bude více, bude i více závěrečných kazuistik k publikování. Ještě méně je těch lékařů, kteří jsou ochotni se podělit o své spirituální zkušenosti. Tentokrát se tomu vystavila kolegyně Magdalena E. Ježková. Doprovází ji osobní reakce lékaře Radkina Honzáka a kněze Karla Satorii. Věřím, že i když nám často zkušenosti s touto oblastí chybí, bude jich snad přibývat ve prospěch našich pacientů.
Dramatický vývoj ve světě podmínil i autory úvah. Čtenáře potěší trojice našich stálých autorů: Honzáka, Komárka a Poněšického. Pokud jste si všimli náplně nového lékařského oboru lékařské psychoterapie, pak vás může zajímat malá anketa na téma: sebezkušenosti lékařů získané v psychoterapeutickém výcviku. Zeptali jsme se proto, že vedení České lékařské komory vůbec nemá ponětí, oč jde. Proto také v obsahu nového vzdělávání lékařské psychoterapie plnohodnotný psychoterapeutický výcvik, a zvláště sebezkušenost chybí. Přes Kubka a Mrozka to prostě neprošlo.
Snad čtenáře zaujmou recenze, kterých je tentokrát víc než jindy. A možná se nechají získat pro některou z recenzovaných knih. Určitě nevynechte reportáž Davida Skorunky z vídeňské konference EAPM, kterou v závěru trochu srovnává s naší českou a oblíbenou libereckou konferencí. Naposledy ji organizoval náš liberecký tým už ve spolupráci s týmem dobřichovickým. Protože to byla naše 10. konference, rádi předáváme její organizaci mladším kolegům.
Ilustrace v tomto čísle jsou výřezy z benefičního kalendáře Labyrint světa a ráj srdce pro děti úplňku. Celý kalendář je možné si prohlédnout na (https://www.huptych.cz/n/kalendar-pro-deti-uplnku) a objednat na https://komensky400.cz. Možná tím uděláte radost nejen autorovi ale i někomu blízkému.
Všem našim čtenářům přejeme odpočinek na konci tohoto plodného roku a pokud možno nové naděje do roku dalšího.
Vladislav Chvála
Web7master s.r.o.