VÝZKUM

24 11

: Zobrazení: 0

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

ULRICHOVÁ a kol.: PORUCHA TĚLESNÉHO SCHÉMATU U PACIENTŮ S MENTÁLNÍ ANOREXIÍ

Mentální anorexie (MA) je psychiatrické onemocnění postihující majoritně dospívající dívky. Jednou z charakteristik mentální anorexie je porucha tělesného schématu. Pacienti trpící mentální anorexií jsou nespokojeni s vlastním tělem a může u nich docházet k poruše percepce tělesných rozměrů. Existuje řada studií dokládajících nadhodnocování tělesných proporcí u pacientů s MA.

Jiné studie ukazují, že se pacienti s MA hodnotí přesně, nebo se dokonce podhodnocují. Cílem tohoto systematického přehledu literatury je provedení analýzy a shrnutí výsledků studií publikovaných v posledních pěti letech objektivizujících poruchu tělesného schématu u pacientů s mentální anorexií.
KLÍČOVÁ SLOVA: MENTÁLNÍ ANOREXIE, NESPOKOJENOST S VLASTNÍM TĚLEM, TĚLESNÉ SCHÉMA

SYSTEMATICKÝ PŘEHLED LITERATURY

ABSTRACT: ULRICHOVÁ M., RADVANSKÝ J., KOUTEK J., JANÁČEK J.: ANGLICKÝ NÁZEV PRÁCE: BODY IMAGE DISTURBANCE IN ANOREXIA NERVOSA PATIENTS, SYSTEMATIC REVIEW, PSYCHOSOM 2019; 19 (3-4), PP. 181-192
Anorexia nervosa (AN) is a psychiatric illness affecting mostly girls during adolescens. Body image disturbance is one of the main characteristics of anorexia nervosa (AN). Anorexia nervosa patients are dissatisfied with their body and they may even have non-realistic body size estimation based on a perceptual disturbance. Some of studies show that anorexia nervosa patients overestimate their body size. Some studies claim that their body size estimation is accurate and some studies even show underestimation of body size by anorexia nervosa patients. The aim of this systematic review is to analyze the results of studies published in last five years examining body image disturbance in the case of anorexia nervosa patients.
KEY WORDS: ANOREXIA NERVOSA, BODY IMAGE, BODY DISSATISFACTION

ÚVOD
Ulrichová Tělesné schéma je obraz v mysli, který má jedinec o svém těle, jeho tvaru, velikosti, a vztah, který jedinec k tělu a jeho částem má. Tělesné schéma je spojeno s nejednotnou terminologií, odlišně užívanou různými obory. V anglicky psané literatuře se setkáváme nejčastěji s pojmem body image a jeho dvěma složkami – attitudinal a perceptual component, volně přeloženo jako „přístupová a percepční složka tělesného schématu“. Přístupová složka zahrnuje míru spokojenosti jedince s vlastním tělem, emoce spojené s vlastním vzhledem a zaměření na vlastní vzhled, například kontrolu tělesného vzhledu v zrcadle. Percepční složka tělesného schématu představuje obraz těla v mysli jedince a jeho schopnost odhadnout vlastní tělesné rozměry (Preedy, 2012).
Pro měření obou složek tělesného schématu byla vyvinuta řada metod, pomocí kterých proband ukazuje vnímanou velikost těla, nebo jeho částí a ideální velikost těla. Podílem vnímané velikosti a reálné velikosti získáváme tzv. Body Perception Index (BPI). BPI ukazuje, zda proband své proporce podhodnocuje, hodnotí realisticky, nebo nadhodnocuje. Zjištěním diskrepance při porovnání reálné, vnímané a ideální velikosti těla získáváme obraz o nespokojenosti s vlastním tělem.
Původní a stále využívanou metodou pro vyšetření vnímané a ideální velikosti těla je Siluetový test, na kterém proband označuje siluety s různým BMI. Počítačovou adaptací Siluetového testu jsou Metody optické distorze využívající počítačových programů nebo virtuální reality. Původní metody optické distorze umožňovaly zúžit a rozšířit fotografii. V dnešní době je možné provést celotělový sken probanda, virtuálně upravovat jeho BMI a prezentovat trojrozměrný obraz probanda s různým BMI v životní velikosti nebo jako vizuální iluzi pomocí virtuální reality. Pro hodnocení částí těla se využívá metody Analogových škál, kdy proband ukazuje odhad jedné části těla např. pomocí značek umístěných na stěně. Pro vyšetření přístupové složky byla vyvinuta řada dotazníků, např. Body Attitude test (BAT) nebo Eating Disorder Inventory 2 (EDI-2).
Jedním z onemocnění, u kterého dochází k poruše tělesného schématu, je mentální anorexie. Porucha tělesného schématu se u pacientů s mentální anorexií podílí na rozvoji, udržování a relapsu onemocnění a je též jedním z faktorů ovlivňujících dlouhodobý výsledek léčby (Preedy, 2012; Boehm et al., 2016). Existuje řada dokladů o narušení přístupové složky tělesného schématu u pacientů s mentální anorexií. Porucha percepce tělesných rozměrů je proti tomu stále předmětem zkoumání. Systematické přehledy studií zaměřených na tělesné schéma u pacientů s mentální anorexií z let 2001 a 2005 poukazují na nekonzistentní výsledky v otázce nadhodnocení či podhodnocení tělesných rozměrů a na heterogenitu použitých metod, která může být příčinou rozporuplných výsledků. Přestože výsledky nejsou konzistentní, existuje řada dokladů o tom, že pacienti s mentální anorexií své tělesné rozměry nadhodnocují (Farrell et al., 2005; Skrzypek et al., 2001).
Dle Papežové a Yamamotové může k nadhodnocení tělesných rozměrů docházet vlivem disociace tělesných vjemů v průběhu hladovění. V důsledku disociace dochází ke snížení citlivosti pro somatickou bolest, které vede k poruše percepce tělesných rozměrů a jejich nadhodnocení (Papežová et al., 2018). Nadhodnocení tělesných rozměrů můžeme pozorovat i u zdravých osob s uměle navozenou lokální anestezií (Gandevia a Phegan, 1999). Bližší pochopení poruchy percepce tělesných rozměrů by mohlo napomoci zařadit adekvátní terapeutické metody, jako jsou přístupy zaměřené na tělo a úpravu tělesného schématu.
MATERIÁL A METODA
Vyhledávali jsme anglicky psané studie vyšetřující tělesné schéma u pacientů s MA, jeho přístupovou nebo percepční složku. Pro vyhledávání jsme použili databáze: Web of Science, Google Scholar, Elsevier a PubMed a klíčová slova: „anorexia nervosa“ „body image disturbance“ „body size estimation“. Vstupními kritérii pro studie zahrnuté do přehledu byly: 1) objektivizace percepční nebo přístupové komponenty tělesného schématu, 2) zaměření na pacienty s mentální anorexií a 3) datum publikace od ledna 2015 do září 2020.
Na základě názvu, abstraktu, eventuálně full-textu byly vyhledávány relevantní studie splňující vstupní kritéria. Zařazeny byly studie publikované v periodicích spadajících do prvního a druhého kvartilu. Ze souboru vyhledaných studií byly vyřazeny duplikáty. Charakteristika a výsledky studií byly uspořádány do tabulky (Tab. 1). Při vyhledávání jsme následovali kritéria a postupy PRISMA (Moher et al., 2009).

VÝSLEDKY
Charakteristika studií

Autor	Probandi / počet studií	Metoda	Výsledky
Boehm, Finke, Tam et al. (2016)	76 adolescentek s mentální anorexií	Dotazník EDI-2, Analogové škály - BPI měřený na hloubce břicha, délce stehna, stav pacienta 3 roky po ukončení léčby hodnocený na základě: BMI, přítomnosti a pravidelnosti menstruace a Morgan-Russel outcome assesment schedule	Přesnost odhadu tělesných rozměrů a brzký návrat k fyziologické tělesné hmotnosti predikovaly úspěšnost léčby hodnoceného dle stavu pacienta 3 roky po ukončení léčby. Nadhodnocení tělesných rozměrů vykazovalo 87 % pacientek s mentální anorexií.
Caspi, Amiaz, Davidson et al. (2016)	22 pacientek s restriktivní formou mentální anorexie, 22 s purgativní formou, 41 žen v kontrolní skupině	Dotazník EDI-2-BD a Body Dissatisfaction Scale, ED Family History Interview, Siluetový test - Contour Drawing Rating Scale, Metoda optické distorze - Computerized Assesment of Body Image, hodnocení psychického stavu dotazníky BDI a STAI-Trait	Pacientky s mentální anorexií se nadhodnocovali oproti pacientkám s mentální bulimií a proti kontrolní skupině. Probandi v kontrolní skupině se podhodnocovali.
Corneli-ssen KK, Bester, Cairns, et al. (2015)	42 pacientek s mentální anorexií, 100 žen v kontrolní skupině	Metoda optické distorze; dotazníky: EDE-Q, Eating Attitude Test, 16-item Body Shape Questionaire, Rosenberg Self-Esteem Scale, Beck Depre-ssion Inventory	Probandi kontrolní skupiny s nízkým BMI nadhodnocovali své tělesné rozměry. Probandi kontrolní skupiny s vysokým BMI podhodnocovali své tělesné rozměry. Odpověď pacientek s mentální anorexií se zcela lišila. Pacientky s mentální anorexií s nízkým BMI byli v odhadu těl.rozměrů velmi přesné a byly velmi citlivé na změnu velikosti těl.rozměrů. Se vzestupem BMI u pacientek s mentální anorexií docházelo k extrémnímu nárůstu nadhodnocování a rapidnímu poklesu citlivosti ke změně.
Cornelissen KK, McCarty, Cornelissen PL et al. (2017)	15 pacientek s mentální anorexií, 15 žen v kontrolní skupině	Metoda optické distorze: 3D Body Distorsion Method	Pacientky s mentální anorexií se nadhodnocovaly tím více, čím vyšší bylo jejich BMI. Probandi v kontrolní skupině se hodnotili adekvátně bez ohledu na jejich BMI.
Engel, Keizer (2017)	31 adolescentek s mentální anorexií	Metody optické distorze: 3D obraz ve virtuální realitě; Siluetové testy na papíře; dotazníky: EDI-2, BSQ, Children Depression Inventory (CDI), State Trait Anxiety Inventory (STAI-Y)	Pacientky s mentální anorexií se nadhodnocovaly bez ohledu na využitou metodu-Siluetové testy, virtuální realita. BPI ani nespokojenost s vlastním tělem se signifikantně nelišila v závislosti na použité metodě. Analýza pohybů hlavy ukázala, že se probandi déle zaobírali siluetami s podváhou než siluetami odpovídajícími obezitě.
Hagman, Gardner, Brown et al. (2015)	74 adolescentek s mentální anorexií, 11 adolescentek v kontrolní skupině	Metody optické distorze: počítačový program vytvořený autory Gardner a Boice	Pacientky s mentální anorexií nadhodnocovaly tělesné rozměry a byly více nespokojené s vlastním tělem. Přesnost hodnocení velikosti těla nebyla závislá na BMI, ale korelovala s nespokojeností s vlastním tělem a touhou po štíhlosti.
Keizer, Elburg, Helms et al. (2016)	30 pacientek s mentální anorexií, 30 žen v kontrolní skupině	Dotazníky: EDI-2, BAT; Analogové škály: odhad ukazován pomocí adhezivních markerů umístěných na stěně; Metody optické distorze: realistický 3D obraz vytvořený ve virtuální realitě	Pacientky s mentální anorexií skórovaly více v BAT a EDE-II než kontrolní skupina. Pacientky s mentální anorexií také referovaly nižší "nejnižší a nejvyšší v minulosti dosaženou hmotnost". V odhadu tělesných rozměrů se pacientky s mentální anorexií nadhodnocovaly

Molbert, Thaler, Streuber et al. (2017)	24 pacientek s mentální anorexií, 104 žen v kontrolní skupině	Siluetové testy: FRS použité ve dvou rozsazích BMI; Dotazníky: EDI-2, Body Image Questionaire, EDE-Q	Pacientky s mentální anorexií se hodnotily přesně v obou rozsazích FRS, probandi v kontrolní skupině se podhodnocovali ve FRS s nižším rozpětím. Pacientky s mentální anorexií ukazovaly ideál blízký svému BMI, probandi v kontrolní skupině ukazovali ideál nižší, než bylo jejich BMI. Dle autorů je porucha tělesného schématu u pacientek s mentální anorexií dána nepřiměřenou touhou po štíhlosti a vyšší nespokojeností s vlastním tělem. Rozsah BMI, které nabízí FRS může ovlivnit odhad probandů
Molbert, Thaler, Mohler et al. (2018)	24 pacientek s mentální anorexií, 24 žen v kontrolní skupině	Metody optické distorze: 3D personalizovaní avataři; Dotazníky: EDE, SCID-1, FKB-20, PACS; Rossengerg self-esteem Scale	Pacientky s mentální anorexií i probandi v kontrolní skupině se podhodnocovali. Pacientky s mentální anorexií však více. Ideální velikost těla se u pacientek s mentální anorexií rovnala těžké podváze, u kontrolní skupiny byla v rámci normální tělesné hmotnosti. Přístupová složka byla u pacientek s mentální anorexií výrazně narušená a projevila se i neadekvátní představou o ideálním tělesném schématu.
Moscone, Amorim, Le Scanff (2016)	56 pacientek s mentální anorexií, 56 žen v kontrolní skupině	Siluetové testy: CDRS-vnímaný a ideální tvar těla, spokojenost s vlastním tělem; BMI	Pacientky s mentální anorexií se nadhodnocovaly. U pacientek s mentální anorexií i kontrolní skupiny platilo: ideální velikost <aktuální vnímaná <normální. U pacientek s mentální anorexií měla na hodnocení současné velikosti těla vliv nespokojenost s vlastním tělem. U kontrolní skupiny byl spíše patrný vliv hodnoty BMI.
Prost-Lehmann, Shankland, Franca, Laurent (2018)	31 pacientek s mentální anorexií, 30 pacientek s mentální bulimií, 30 žen v kontrolní skupině	Termický algický práh; Metoda optické distorze: Anamorphic Microsoftware	Pacientky s mentální anorexií a mentální bulimií se nadhodnocovaly. V nespokojenosti s vlastním tělem se nelišila skupina s PPP a kontrolní skupina. Ve skupině pacientek s PPP byla prokázána negativní korelace mezi nespokojeností s vlastním tělem a algickým prahem. Čím více nespokojení pacientky byly, tím více byli citlivé na bolest.
Glashouwer, van der Veer, Adipatria et al. (2019)	46 studií / celkem 4928 pacientů s mentální anorexií	Systematický přehled literatury	Porucha tělesného schématu je jasně spojená s mentální anorexií a jejím průběhem. Na základě dostupných dat však nelze říci, zda se jedná o rizikový faktor vzniku onemocnění.
Molbert, Klein, Thaler et al. (2017)	42 studií / 926 pacientů s mentální anorexií, 1920 osob v kontrolních skupinách, 536 pacientů s mentální bulimií	Systematický přehled a meta-analýza	Pacienti s mentální anorexií a mentální bulimií nadhodnocují své tělesné rozměry, míra nadhodnocení závisí na použité metodě
Sattler, Eickmeyer, Eisenkolb (2019)	8 studií - děti a adolescenti	Systematický přehled literatury	Adolescenti a děti s mentální anorexií a mentální bulimií mají narušenou percepční i přístupovou složku tělesného schématu.
Tab. 1.

Legenda
BAT Body Attitude Test
BDI Beck Depression Inventory
BIQ Body Image Questionare
BMI Body Mass Index
BPI Body Perception Index
BSE Body Size Estimation
CDI Children Depression Inventory
CDRS Contour Drawing Rating Scale
CEDT completed eating disorder treatment
EAT Eating Attitude Test
EDE-Q Eating Disorder Examination Questionaire
EDI-2 Eating Disorder Inventory 2
EDI-2-BD Eating Disorder Inventory 2 Body Dissatisfaction Subscale
EDI-DT Eating Disorder Inventory - Drive for Thinness Subscale
EDI-P Eating Disorder Inventory - Perfecticionism Subscale
FKB-20 Fragebogen zum Korperbild - Body Image Questionaire
FRS Figure Rating Scale
HT Hoop Task
PACS Physical Apperance Comparison Scale
PPP Poruchy příjmu potravy
SCID-1 Structured Clinical Interview for DSM-IV
STAI, STAI-Y State Trait Anxiety Inventory
TET Tactile Estimation Task
VR virtuální realita

V základním vyhledávání bylo evidováno celkem 314 studií (Graf 1). V první fázi rešerše byly na základě názvu, eventuálně abstraktu, vyřazeny studie nesouvisející s tématem, validizační studie, případové studie a bakalářské, diplomové a dizertační práce (n=248). Po vyloučení duplikátů (n=17) bylo analyzováno 49 studií, z nichž 33 bylo vyřazeno jako nerelevantní. Na základě abstraktu a full-textu bylo identifikováno 13 studií zabývajících se poruchou tělesného schématu u pacientů s MA, jedna meta-analýza a dva systematické přehledy literatury (Glashouwer et al., 2019; Molbert et al., 2017a; Satler et al., 2020). Meta-analýza a systematické přehledy literatury nebyly do analýzy zahrnuty. Jejich výsledky se nacházejí v Tabulce č. 1. Ve vybraných 13 studiích participovalo celkem 517 probandů s MA a 514 probandů v kontrolních skupinách. Věk probandů se pohyboval od 10 do 59 let. Tři studie se zaměřovaly na pediatrické pacienty (Boehm et al., 2016; Fisher et al., 2020; Hagman et al., 2015).

Porucha přístupové složky tělesného schématu
porucha tel schematu graf č.1 Přístupovou složku tělesného schématu vyšetřovalo všech 13 analyzovaných studií. Sedm studií prokázala narušení přístupové složky tělesného schématu u pacientů s MA (Hagman et al., 2015; Engel a Keizer, 2017; Keizer et al., 2016; Molbert et al., 2017b; Molbert et al., 2018; Moscone et al., 2017; Prost-Lehman et al., 2018). Pacienti s MA jsou v porovnání se zdravými probandy více nespokojení s vlastním tělem a referují nižší hodnoty pro nejvyšší a nejnižší v minulosti dosaženou hmotnost proti zdravým probandům (Keizer et al., 2016). Nespokojenost s vlastním tělem a diskrepance mezi vnímanou a ideální velikostí těla se ovšem vyskytovala i u zdravých probandů, v některých případech dokonce ve stejné míře jako u probandů s poruchou příjmu potravy (Prost-Lehman et al., 2018).

Porucha percepční složky tělesného schématu
Vyšetřením percepční složky tělesného schématu se zabývalo 12 studií. Nadhodnocování tělesných rozměrů u pacientů s MA potvrdilo 8 z nich (Boehm et al., 2016; Fisher et al., 2020; Hagman et al., 2015; Engel a Keizer, 2017; Keizer et al., 2016; Moscone et al., 2017; Yamamotová et al., 2017; Caspi et al., 2017). Nadhodnocení se ukázalo i u pacientů, kteří prošli léčbou poruchy příjmu potravy, i když u nich nadhodnocení nebylo tak velké jako u skupiny s právě probíhajícím onemocněním (Engel a Keizer, 2017).
Dvě studie těmto výsledkům zcela odporují. V jedné z nich se pacienti s MA hodnotili přesně (Molbert et al., 2017b), ve druhé dokonce pacienti s MA své tělesné rozměry podhodnocovali (Molbert et al., 2018). K podhodnocení tělesných rozměrů docházelo i u zdravých probandů (Molbert et al., 2018; Caspi et al., 2017).

Tělesné schéma jako ukazatel úspěšnosti léčby
Nespokojenost s vlastním tělem se ukazuje být jedním z prediktorů neúspěšné léčby. Ve studii zahrnující 76 pediatrických pacientek s MA byla vyšší přesnost odhadu tělesných rozměrů spojena s vyšší úspěšností léčby posuzované podle stavu pacienta tři roky po ukončení léčby (Boehm et al., 2016). Ve studii Prost-Lehman (2018) vykazovali pacienti s horším výsledkem léčby signifikantně vyšší nespokojenost s vlastním tělem než pacienti s dobrým výsledkem léčby a zdraví probandi (Prost-Lehman et al., 2018).
Engel a Keizer (2017) porovnávali tělesné schéma u tří skupin probandů: 1) u pacientů s poruchou příjmu potravy, 2) u pacientů, kteří léčbu PPP absolvovali v minulosti a 3) u zdravých probandů. Pacienti, kteří se v minulosti léčili pro poruchu příjmu potravy, měli stejnou míru spokojenosti s vlastním tělem jako zdraví probandi. Signifikantně horší výsledky vykazovala skupina pacientů s právě probíhající poruchou příjmu potravy (Engel a Keizer, 2017).

DISKUSE
Výsledky uvedených studií jsou konzistentní v otázce narušení přístupové složky tělesného schématu (Hagman et al., 2015; Engel a Keizer, 2017; Keizer at al., 2016; Molbert et al., 2017b; Molbert et al., 2018; Moscone et al., 2017; Prost-Lehman et al., 2018). Pacienti s MA jsou nespokojení s vlastním tělem a mají nerealistické představy o ideálním tvaru a velikosti svého těla. Dle některých autorů by měla být nerealistická představa o ideální postavě u pacientů s MA důsledně intervenována, aby se zamezilo dalším snahám o snížení tělesné hmotnosti (Molbert et al., 2017b; Molbert et al., 2018; Prost-Lehman et al., 2018). Nespokojenost s vlastním tělem se vyskytuje i u zdravých probandů (Moscone et al., 2017; Yamamotová et al., 2017).
V otázce narušení percepční složky tělesného schématu všeobecná shoda nepanuje. Osm z nalezených studií prokázalo nadhodnocování tělesných rozměrů pacienty s MA (Boehm et al., 2016; Fisher et al., 2020; Hagman et al., 2015; Engel a Keizer, 2017; Keizer et al., 2016; Moscone et al., 2017; Yamamotová et al., 2017; Caspi et al., 2017), v jedné studii se pacienti s MA hodnotili přesně (Molbert et al., 2017b), a v jedné dokonce velikost svých tělesných rozměrů podhodnocovali (Molbert et al., 2018). Při hodnocení výsledků je nutné přihlédnout k tomu, že dvě studie (Molbert et al., 2017b; Molbert et al., 2018), ve kterých se pacienti s MA hodnotili přesně, nebo dokonce podhodnocovali, pochází od stejného autora. Je proto otázkou, zda jejich výsledky, které odporují závěrům ostatních studií, nepramení z odchylky v metodice, která nebyla ve studii zmíněna.
Z hlediska metodiky je výrazný posun k metodám využívajícím počítačové programy a virtuální realitu. Výrazně se tak zvyšuje homogenita použitých metod a porovnatelnost jejich výsledků. Nevýhodu počítačových programů a virtuální reality spatřujeme v tom, že neumožní selektivně vyšetřit určité části těla. Zvažovat musíme i jejich potenciální negativní vliv na psychiku probandů. Ve studii Park (2018) vykazovali zdraví probandi vyšší potřebu snižovat svou tělesnou hmotnost a změnit svou postavu cvičením po tom, co byli vystaveni svému realistickému obrazu ve virtuální realitě (Park, 2018).

ZÁVĚR
Porucha tělesného schématu je jednou z charakteristik mentální anorexie a podílí se na vzniku a udržování onemocnění. Větší porucha tělesného schématu je spojena s horším stavem pacienta i několik let po ukončení léčby.
Z metod využitých v dostupných studií se pro diagnostiku poruchy tělesného schématu v českém klinickém prostředí jeví jako vhodná baterie testů Body Attitude Test pro vyšetření vztahu k vlastnímu tělu, Siluetový test pro vyšetření vnímané a ideální velikosti těla a odhad velikosti několika částí těla pro detekci poruchy percepční složky tělesného schématu. Pro léčbu je u pacientů s poruchou percepční složky tělesného schématu na místě zvážit zařazení skupinové nebo individuální terapie zaměřené na úpravu tělesného schématu.

PODĚKOVÁNÍ:
Děkujeme PhDr. Miroslavu Bartákovi Ph.D. za cenné metodické rady. Děkujeme též RNDr. Jaroslavu Horáčkovi Ph.D. a Mgr. Kláře Kučerové za podporu a pečlivé revize textu.
LITERATURA
1. Boehm I., Finke B., Tam F. I. et al. Effects of perceptual body image distortion and early weight gain on long-term outcome of adolescent anorexia nervosa. Eur. Child Adolesc. Psychiatry, 2016; 25(12): 1319-1326.
2. Caspi A., Amiaz R., Davidson N. et al. Computerized assessment of body image in anorexia nervosa and bulimia nervosa: comparison with standardized body image assessment tool. Arch. Womens Ment. Health. 2017; 20(1), 139-147.
3. Cornelissen K. K., Bester A., Cairns P. et al. The influence of personal BMI on body size estimations and sensitivity to body size change in anorexia spectrum disorders. Body Image. 2015; 13: 75-85.
4. Cornelissen K. K., McCarty K., Cornelissen P. L. et al. Body size estimation in women with anorexia nervosa and healthy controls using 3D avatars. Sci. Rep. 2017; 7(1): 15773.
5. Engel M. M., Keizer A. Body representation disturbances in visual perception and affordance perception persist in eating disorder patients after completing treatment. Sci. Rep. 2017; 7(1): 16184.
6. Farrell C., Lee M., Shafran R. Assessment of body size estimation: a review. Eur. Eat. Disord. Rev. 2005; 13(2) 75-88.
7. Fisher S., Abdullah A., Charvin I. et al. Comparison of body image evaluation by virtual reality and paper-based figure rating scales in adolescents with anorexia nervosa: retrospective study. Eat. Weight. Disord. 2020; 25(3): 735-743.
8. Gandevia S., Phegan C.. Perceptual distorsions of the human body image produced by local anaesthesia, pan and cutaneous stimalution. J. Physiol. 1999; 514(2), 609-616.
9. Glashouwer K., Van der Veer R., Adipatria F. et al. The role of body image disturbance in the onset, maintenance, and relapse of anorexia nervosa: A systematic review. Clin. Psych. Rev. 2019; 74.
10. Hagman J., Gardner R. M., Brown D. L. et al. Body size overestimation and its association with body mass index, body dissatisfaction, and drive for thinness in anorexia nervosa. Eat. Weight. Disord. 2015; 20(4), 449-455.
11. Keizer A., Van Elburg A., Helms R. et al. A Virtual Reality Full Body Illusion Improves Body Image Disturbance in Anorexia Nervosa. Plos One. 2016; 11(10): e0163921.
12. Moher D., Liberati A., Tetzlaff J. et al. Preferred Reporting Items for Systematic Reviews and Meta-Analyses: The PRISMA Statement. PLoS Med. 2009; 6(7): 1549-1676.
13. Mölbert S. C., Klein L., Thaler A. et al. Depictive and metric body size estimation in anorexia nervosa and bulimia nervosa: A systematic review and meta-analysis. Clin. Psych. Rev. 2017; 57: 21-31.
14. Mölbert S. C., Thaler A., Mohler B. J. et al. Assessing body image in anorexia nervosa using biometric self-avatars in virtuál reality: Attitudinal compoments rather than visual body size estimation are distored. Psychol. Med. 2018; 48: 642-653.
15. Mölbert S. C., Thaler A., Streuber S. et al. Investigating Body Image Disturbance in Anorexia Nervosa Using Novel Biometric Figure Rating Scales: A Pilot Study. Eur. Eat. Disorders Rev. 2017; 25: 607-612.
16. Moscone A. L., Amorim M. A., Le Scanff C. H. et al. A model-driven approach to studying dissociations between body size mental representations in anorexia nervosa. Body Image. 2017; 20: 40-48.
17. Papežová H. et al. Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání: Interdisciplinární a transdiagnostický pohled. Praha: Mladá fronta, 2018: 608.
18. Park J. The effect of virtual avatar experience on body image discrepancy, body satisfaction and weight regulation intention. Cyberpsychology. 2018; 12(1): Art.3.
19. Preedy V. Handbook of anthropometry. Physical measures of human form in health and disease. New York: Springer, 2012: 3157.
20. Prost-Lehman Ch., Shankland R., Franca L. R. et al. Symptomatology long-term evolution after hospitalization for anorexia nervosa: Drive for thinness to explain effects of body dissatisfaction on type of outcome. Psych. Res. 2018; 266: 212-217.
21. Satler F. A., Eickmeyer S., Eisenkolb J. Body image disturbance in children and adolescents with anorexia nervosa and bulimia nervosa: a systematic review. Eat. Weight. Disord. 2020; 25(4): 857-865.
22. Skrzypek S., Wehmeier P. M., Remsmist H. Body image assessment using body size estimation in recent studies on anorexia nervosa. A brief review. Eur. Child Adolesc. Psychiatry
23. Yamamotová A., Bulant J., Bocek V. et al. Dissatisfaction with own body makes patients with eating disorders more sensitive to pain. J. Pain. Res. 2017; 10: 1667-1675.

Hlavní autor: Mgr. Michaela Ulrichová
Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy; Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF a UK a FNM
Informace o hlavním autorovi: Michaela Ulrichová působí jako fyzioterapeutka na Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství ve FN Motol. Od roku 2015 se věnuje rehabilitaci u pacientek s mentální anorexií. Kromě práce na dětské psychiatrii se věnuje ambulantním pacientům s bolestmi pohybového aparátu a zátěžové fyziologii v Místnosti pohybové terapie na Oddělení tělovýchovného lékařství. Vystudovala 2. lékařskou fakultu, obor Fyzioterapie, na který navázala doktorským studiem Kinantropologie na Fakultě tělesné výchovy a sportu.

Korespondenční adresa hlavního autora:
 Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF a UK a FNM
 V Úvalu 84, 150 06 Praha 5
 e-mail: michaela.ulrichova.fyzio@gmail.com
 telefon: 725119310

Další autoři:
doc. MUDr. Jiří Radvanský CSc.
Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF a UK a FNM
Kontakt: radvan@lfmotol.cuni.cz