Vydání 2/ 2021
KRÁTCE 2
MOUDROST, OSAMĚLOST A OBSAH VAŠEHO STŘEVA
(WISDOM, LONELINESS AND YOUR INTESTINAL MULTITUDE)
SOUHRN: Vědci posunuli souvislost mezi moudrostí, osamělostí a biologií o krok dále a uvedli, že moudrost a osamělost podle všeho ovlivňují-nebo jsou ovlivněny-mikrobiální rozmanitostí střevního obsahu.
Vyvíjející se věda o moudrosti se opírá o myšlenku, že definované rysy moudrosti odpovídají odlišným oblastem mozku a že větší moudrost se promítá do většího štěstí a spokojenosti se životem, zatímco méně moudrosti vede k opačným negativním důsledkům.
Vědci ve více studiích zjistili, že osoby považované za moudřejší jsou méně náchylné k pocitu osamělosti, zatímco ti osamělejší bývají také méně moudří. V nové studii publikované v časopise Frontiers in Psychiatry z 25. března 2021 vědci z University of California v San Diegu School of Medicine posouvají souvislost mezi moudrostí, osamělostí a biologií dále a hlásí, že moudrost a osamělost ovlivňují a/nebo jsou ovlivněny-mikrobiální rozmanitostí střevního obsahu.
Lidská střevní mikroflóra se skládá z bilionů mikrobů-bakterií, virů, hub-které se nacházejí v zažívacím traktu. Vědci již nějakou dobu věděli o „ose střeva-mozek“, což je komplexní síť, která spojuje funkce střev s emočními a kognitivními centry mozku.
„Tento obousměrný komunikační systém je zprostředkován nervovou aktivitou, hormony a imunitním systémem; změny mohou vést k narušení reakce na stres a chování“, uvedli autoři, „od emocionálního vzrušení po kognitivní schopnosti vyššího řádu, jako je rozhodování.“
Předchozí studie spojovaly střevní mikroflóru s poruchami duševního zdraví včetně deprese, bipolární poruchy a schizofrenie, jakož i osobnostních a psychologických rysů považovaných za klíčové biologicky založené složky moudrosti. Nedávný výzkum spojil střevní mikrobiom se společenským chováním, včetně zjištění, že lidé s většími sociálními sítěmi mají tendenci mít rozmanitější střevní mikrobioty.
Nová studie Frontiers in Psychiatry zahrnovala 187 účastníků ve věku od 28 do 97 let, kteří dodali ověřené míry odhadu své osamělosti, moudrosti, soucitu, sociální podpory a sociální angažovanosti založené na vlastních referencích. Střevní mikroflóra byla analyzována pomocí fekálních vzorků. Mikrobiální rozmanitost střev byla měřena dvěma způsoby: alfa-rozmanitost, odkazující na ekologické bohatství mikrobiálních druhů v každém jednotlivci, a beta-rozmanitost, odkazující na rozdíly ve složení mikrobiálního společenství mezi jednotlivci.
„Zjistili jsme, že nižší úrovně osamělosti a vyšší úrovně moudrosti, soucitu, sociální podpory a angažovanosti byly spojeny s větším fylogenetickým bohatstvím a rozmanitostí střevního mikrobiomu,“ uvedla první autorka Tanya T. Nguyen, PhD, odborná asistentka psychiatrie na UC Lékařská fakulta v San Diegu.
Autoři uvedli, že mechanismy, které mohou spojovat osamělost, soucit a moudrost se střevní mikrobiální rozmanitostí, nejsou známy, ale zjistili, že snížená mikrobiální rozmanitost obvykle představuje horší fyzické a duševní zdraví a je spojena s řadou onemocnění, včetně obezity, zánětu střev a velkou depresivní poruchou.
Rozmanitější střevní mikrobiota může být méně náchylná k invazi vnějších patogenů, což by mohlo přispět k lepší odolnosti a stabilitě komunity a přispět k její podpoře.
„Je možné, že osamělost může vést ke snížení stability střevního mikrobiomu a následně ke snížení odolnosti včetně odolnosti vůči poruchám souvisejícím se stresem, což pak vede k následným fyziologickým účinkům, jako je systémový zánět,“ napsali autoři.
„Bakteriální společenství s nízkou alfa-rozmanitostí nemusí projevovat zjevné onemocnění, ale může být méně optimální pro prevenci onemocnění. Osamělí lidé tak mohou být náchylnější k rozvoji různých nemocí.“
Vztah mezi osamělostí a mikrobiální rozmanitostí byl obzvláště silný u starších dospělých, což naznačuje, že starší dospělí mohou být obzvláště citliví na zdravotní důsledky osamělosti, což je v souladu s předchozím výzkumem.
Vědci naopak uvedli, že sociální podpora, soucit a moudrost mohou poskytnout ochranu proti nestabilitě střevního mikrobiomu související s osamělostí. Zdravá, rozmanitá střevní mikroflóra může tlumit negativní účinky chronického stresu nebo pomáhat formovat sociální chování, které podporuje buď moudrost, nebo samotu. Poznamenali, že studie na zvířatech naznačují, že střevní mikrobiota může ovlivňovat sociální chování a interakce, ačkoli hypotéza nebyla u lidí testována.
„Složitost tématu a omezení studie, jako je absence údajů o sociálních sítích jednotlivců, stravě a míře objektivní sociální izolace versus subjektivní zprávy o osamělosti, argumentují pro větší a delší studie“, napsali autoři.
„Osamělost může vést ke změnám ve střevním mikrobiomu nebo naopak změny ve střevním prostředí mohou předurčit jednotlivce k tomu, aby se stal osamělým,“ řekl Dilip V. Jeste, MD, významný profesor psychiatrie a neurovědy na Lékařské fakultě UC San Diego a hlavní autor příspěvku. „Musíme to prozkoumat mnohem důkladněji, abychom lépe porozuměli fenoménu osy střeva a mozku.“
ZDROJ PŘÍBĚHU:
Materiály poskytnuté Kalifornskou univerzitou-San Diego. Originál napsal Scott LaFee. Poznámka: Obsah může být upravován podle stylu a délky.
https://www.sciencedaily.com/releases/2021/03/210325150024.htm
Datum: 25. března 2021
Kalifornská univerzita-San Diego
Web7master s.r.o.