PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

RADKIN HONZÁK: NOVINKY ZE SVĚTA MIKROUTŮ

Střevní mikrobiom má vztah k depresi a k hypertenzi, jak opakovaně sdělila Americká kardiologická společnost. Bruce R. Stevens se svým týmem z Gainesville na Floridě zjistil, že složení střevního mikrobiomu se liší podle charakteru onemocnění. Na základě mazané shlukové analýzy s pomocí umělé inteligence rozdělil mikrobiom sledovaných osob do čtyř skupin se svérázným a vzájemně odlišným složením.

A podle složení mikrobiomu se jeho vzorek rozpadl do čtyř odlišných diagnostických skupin: nemocní trpící hypertenzí, nemocní trpící depresí, nemocní trpící kombinací obou chorob a zdravé osoby. Při té příležitosti je dobré vzpomenout na starší úvahu, že zmiňované choroby táhnoucí se rodinami a považované za geneticky podmíněné, mohou mít svou možná významnější etiopatogenetickou složku v tradovaném životním stylu a stravovacích zvyklostech. O něco málo starší práce uvádí rozdíly ve složení mikrobiomu nalezené u starších hypertoniků se sníženou a normální fyzickou kapacirou. U těch, kteří na tom byli hůře, bylo shledáno méně zástupců Betaprotectobacteria, Faecalibacterium a Ruminococcae, zatímco více patogenních Escherichia coli, které produkují prozánětlivé cytokiny.
Že se deprese u hypertoniků vyskytuje pětkrát častěji, než v ostatní populaci s normálním krevním tlakem se ví už nejméně 45 let (alespoň tehdy jsem to poprvé četl). Že ale tato kombinace může mít některé společné pravděpodobně etiopatogeneticky významné, přitom specifické činitele, je poznatek nový, který otevírá cestu k hledání nových léčebných postupů.
Tentýž tým před rokem publikoval své poznatky o tom, že zvýšená propustnost střevní stěny doprovázená zvýšenou koncentrací lipopolysacharidů v plazmě souvisí s klinickou úzkostí a depresí.
Když mikrouti souvisejí s depresí a úzkostí, jaký vztah mají k agresi, řekla si Nicole Kirchoff z Oregonské univerzity a spolu s dalšími odvážlivci podrobila analýze střevní mikrobiom 21 zlých a agresivních pitbullů a deseti jejich hodných kamarádů stejné rasy a zjistila, že agresivní psi mají mnohem více laktobacilů.
Poslední číslo Vesmíru uveřejňuje návod Františka Vyskočila, jak se stát maratoncem. Stačí dostatečné množství bakterie rodu Veillonella, která se umí poprat s kyselinou mléčnou – tedy s látkou, která způsobuje svalovou únavu. Tyto pracovité bakterie se namnožily ve střevech 87 olympijských sportovců během náročného maratonského běhu, ale jen jedna z nich umí přeměnit laktát na kyselinu propionovou, která je pro organismus zdrojem energie. Je to Veillonella atypica, která také jako jediná dokáže zvýšit výkon myši, je-li do jejího střeva transplantována, Zda měl ve střevech tuto bakterii první vítěz, Spirydon Louis, už autor neuvádí.
Japonští autoři vyšetřili 128 pacientek navštěvujících kliniku pro zlepšení paměti Národního geriatrického centra ve věku mezi 69–82 roky. Ve skupině bylo diagnostikováno 34 žen trpících demencí. U dementních pacientek byl typický výskyt enterobiomu III. s nedostatečným počtem rodu Bakteroides a tato korelace byla daleko těsnější než ostatní nálezy predikující demenci. Jak vyplývá z prací bakteriologu v Seattle (WA, USA) jsou tyto bakterie důležité mimo jiné také při vyrovnávání antagonismu mezi bohatou mikrobiální populací.
Vědci z George Washington University zjistili ve střevech pacientů trpících kolorektálním karcinomem mutovaný protein CAECAM, který blokuje růst nových buněk a který je spojen s výskytem některých bakteriálních druhů podílejících se na růstu nádoru.
K tomu je ovšem také pozitivní zprávou starší údaj o tom, že pravidelné požívání sušených švestek zlepšuje složení střevního mikrobiomu v distálním tlustém střevě, a to tak, že zvyšuje počet Bakteroidetů a snižuje množství Firmikutů, což působí protektivně.
Stejně pak pomáhají vlašské ořechy. Nutriční tým z Connecticutu prokázal, že myši, v jejichž stravě bylo 7–10 % ořechů, měly méně střevních nádorů. Ořechy lépe fungují v organismu myšáků, kde snížily incidenci dvoj až trojnásobně oproti myším krmeným typickou americkou stravou.
Zatímco Darwin postuloval, že přežívají ti nejschopnější, u bakterií se zdá, že přežívají ty nejpřátelštější. Poslední výzkumy bakteriologů z Kodaně naznačují, že ty druhy, jejichž příslušníci se dovedou „uskromnit“, je-li to v zájmu celku, jsou úspěšnější. Ty, které spolupracují, jsou schopné vytvořit bakteriální film, který je společně ochraňuje a dovoluje růst i těm slabším.
Zájem mikrobiologů se soustředil i na situaci v kosmické lodi, kde jsou jiné podmínky než ve větraném pokoji na Zemi. Je zde mikrogravitace, radiace, větší množství oxidu uhlíku v těsném prostoru, kde je navíc až šest lidí. Ve srovnání s čistým laboratorním prostředím či větraným pokojem zde badatelé našli více Aktinomycet, které jsou potenciálně patogenní a měly by být brány v úvahu při delších pobytech. Dále se zdá, že mikrogravitace některým druhům nesvědčí. Většinou se včak mikrobi chovají podobně jako v přirozených podmínkách. Pouze jeden typ roste o 60 % rychleji než na Zemi, a to Bacillus safensis, jak zjistili badatelé v projektu MERCCURI, v němž vyslali do vesmíru 48 druhů mikrobů. Dotyčný bacil patří mezi Firmikuty, předpokládá se, že má třináct kmenů a v přírodě napomáhí růstu rostin. Patrně jsme ho ze Země dopravili už také na Mars, protože je velmi odolný vůči radiaci.
Astronauti prostě nastoupí do kosmického korábu a netuší, že bakterie jdou s nimi. Některé z nich jsou patogenní, jiné se mohou stát patogenními v důsledku jiných podmínek. Proto vědci vyvinuli úplnně nový systém, jak zabránit přemnožení možných patogenů. Pokrytí povrchů novou sloučeninou-AGXX®, která obsahuje stříbro a ruthenium spolu s deriváty některých vitamínů, která ničí všechny druhy bakterií, jakož i určité houby, kvasinky a viry. Účinky jsou podobné bělícím účinkům-kromě toho se povlak sám regeneruje, takže je prakticky stále aktivní a měl by sloužit jako ochrana také proti dnes již rezistentním gram-pozitivním patogenním kmenům.
Psáno 14.10.2020

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0