Scott Stossel: Můj život s úzkostí. Strach děs, naděje a hledání vnitřního klidu. dybbuk, Praha. 2015, ISBN 978-80-7438-123-2
Edukaci považuji za nedílnou součást práce s pacienty. Nejenže pomáhá popojit koncept disease s pacientovým trápením označovaným jako illness, ale pozitivistický vhled do subjektivních problémů přináší postiženým porozumění (sice zjednodušené a modelové) řadě úkazů, které pro ně do té doby byly zcela iracionální. Pro úzkostné pacienty jsem si vypracoval prezentaci, na které jim demonstruji vývoj příznaků včetně prapůvodního racionále poplachové reakce a možnost, kudy tyhle reakce zvládat. Považuji to za velice užitečné; bohužel také za žrouta času.
Odkaz na dobrý literární zdroj může mít stejně dobrý výsledek, jen takových pramenů, které by zaujaly, vysvětlily a pomohly, zase není moc. Teď však je tu jeden, který s dobrým svědomím mohu doporučit.
Americký žurnalita Scott Stossel, který si chorobné úzkosti nabral celou nůši, o tom napsal pro The New York Times tlustou knihu Můj život s úzkostí, jež si díky své otevřenosti, hloubce záběru, nadhledu i humoru získala okamžitě oblibu čtenářů. Aby se se svými obtížemi vyrovnal, podrobil oblast strachů a úzkostí zevrubnému bádání od starověku po moderní dobu, probral všechny její podoby od generalizované úzkosti a trémy, přes fobie až po děs a paniku, proklepl všechny slavné osobnosti a posbíral o nich všechny drby, ale se stejnou pečlivostí se věnoval léčebným postupům a jejich efektivitě. Dokonce má tu zdravou drzost, že některé současné teorie beze strachu kritizuje.
Není nutné číst text v jednom zátahu, i když je napsán tak, že si o to říká. Vzhledem k tomu, že publikace má v českém překladu přes 400 stran, je možné přeskakovat od jednoho aspektu ke druhému, vracet se, opakovat si již přečtené v takto získaných souvislostech a mít skutečně inteligentní zábavu na dlouhou dobu.
Stossel se přiklání k těm terapeutům a teoretikům, kteří mají za to, že současná doba a náš životní styl zvýšenou mírou svobody jednotlivce a zvýšenou možností jeho volby, paradoxně přispívají k nárůstu chorobné úzkosti, protože většina lidí na to nemá. To je však charakteristika doby, kterou nezměníme. Nicméně, kdo chce na strach a úzkost vyzrát vlastními silami, nechť si knihu pořídí. Ale ať si pospíší, dokud je k dostání; je totiž opravdu vynikající. Také překlad Heleny Čížkové je výborný.
8. srpna 2016 Radkin Honzák