Zpráva výboru SPM ČLS

Zpráva o činnosti výboru SPM ČLS JEP NA SHROMÁŽDĚNÍ ČLENŮ 10.6.2016

  Výbor naší společnosti pracuje od svého zvolení 22. 4. 2014 a od minulé valné hromady v březnu 2015 ve složení: MUDr. Chvála Vladislav (předseda), MUDr. Kabát Jaromír (vědecký sekretář), Mgr. Krulík Jan, MUDr. Masner Ondřej (2. místopředseda), MUDr. et PhDr. Poněšický Jan, PhD. (1. místopředseda), PhDr. Roubal Pavel, MUDr. Skálová Markéta, PhDr. Trapková Ludmila (pokladník), Mgr. et Mgr. Týkalová Jana. Sekretářka výboru: paní Radka Menclová Revizní komise: Mgr. Jandourková Danuše (předsedkyně), MUDr. Šidáková Silvie, Doc. MUDr. Šimek Jiří, MUDr. Švarcová Iva. Společnost má k dnešnímu dni 230 registrovaných členů. Výbor se schází pravidelně 1x měsíčně, 1x jsme se sešli na celý den k diskusi nad koncepčními otázkami.  Pro některé z nich vznikly pracovní skupiny, jako je pracovní skupina pro stanovy, kontakt se zahraničím, pro kódy výkonů v psychosomatice, pro etiku, nově skupina pro výzkum. Zápisy ze schůzí jsou trvale k dispozici veřejnosti na webu společnosti www.psychosomatika-cls.cz a rozesílání zpravodaje z těchto stránek. Na našem posledním shromáždění členů v LD s malou účastí (38) sice byly projednány a schváleny stanovy společnosti, následně však jednání s vedením ČLS ukázalo, že námi připravené stanovy mají více nejasností. Sekretariát ČLS s právníkem Vackem navrhuje držet se vzorových stanov pro OS. V ČLS je například obvyklé, že etickou komisi vybírá a schvaluje z navržených kandidátů výbor OS. Taková etická komise není nezávislá na výboru, což podle našeho názoru ke své práci potřebuje. Proto navrhujeme pro fungování SPM některé specifické změny do stávajících stanov a znovu je předkládáme shromáždění členů k diskusi a schválení. Současná verze stanov SPM byla projednána s právníkem i prezidiem ČLS. Pokud budou stanovy přijaty také shromážděním členů, může být zvolena pětičlenná nezávislá etická komise SPM z devíti navržených kandidátů. Jejich medailony jsme rozeslali všem členům SPM. Kromě této odlišnosti si chceme udržet paritní zastoupení odborností ve výboru společnosti, což také není v jiných OS obvyklé. Domníváme se, že to podporuje mezioborovou diskusi a prospívá to bio-psycho-sociálnímu konceptu zdraví a nemoci. Při své práci výbor naráží na zoufalý nedostatek času každého z nás. Přesto se podařilo posunout některé formální a legislativní věci: v květnu 2015 vyšla náplň lékařského oboru psychosomatika ve Věstníku MZ/ 2015 částka 5, což je základní předpoklad k zařazení lékaře do oboru. 30. 3. 2016 proběhly první nástavbové atestace a byl tak položen oficiální základ oboru. Absolvent získá certifikát o zvláštní odborné způsobilosti. Výbor oslovil všechny členy SPM s výzvou, aby se zajímali o možnost úplného vzdělání v psychosomatice. Zvláštní výzvu jsme poslali všem, kdo již v minulosti splnili podmínky vzdělávání IPVZ v psychosomatice a ukončili ho zkouškou u doc. Berana. Jde o to, abychom měli dostatek garantů dalšího vzdělávání. Bez garantů a bez akreditovaných pracovišť nejde v oboru oficiálně vzdělávat.  Vyzvali jsme vedoucí pracovišť, aby se registrovali do sítě, jejíž základ jsme uveřejnili na webu SPM. Definovali jsme segment zdravotní péče, který chceme podporovat a garantovat. Tím je psychosomatická medicína vycházející z Engelova bio-psycho-sociálního modelu zdraví a nemoci, který je dostatečně celostní. Nemůžeme se ujmout alternativních a komplementárních diagnosticko-léčebných systémů stojících na jiných předpokladech, pokud máme být bráni ostatní medicínou vážně. Pokračovali jsme v navazování kontaktu se světem kolem nás, především s německou psychosomatikou.  Výbor ICPM (International College of Psychosomatic Medicine, www.icpm.org) zvažoval uspořádat světový kongres psychosomatiky v Praze v r. 2019, ale nakonec vybral na svém jednání jako místo konání rakouský Salzburg s odůvodněním, že dosud nemáme svého zástupce v řídících orgánech ICPM. Vedle světové organizace ICPM je na poli výzkumu v psychosomatice aktivní evropská organizace EAPM (European Association of Psychosomatic Medicine, www.eapm.eu.com). Zkoumáme další možnosti, k jaké nadnárodní organizaci se přidat: EAPM či ICPM? Náš zástupce, MUDr. Masner, se v létě 2015 zúčastnil konference EAPM v Norimberku a s ICPM se spojil korespondenčně. Po zvážení nákladů a benefitů se ukazuje vhodnější členství EAPM. Náš vstup do EAPM je předjednán a může se uskutečnit, jakmile splníme podmínky vstupu: schválené stanovy a jejich překlad do angličtiny. Finanční náklady našeho případného členství v EAPM jsou 50 centů na jednoho člena v rámci skupinového členství nebo  70€/rok pro individuálního člena. Individuální členství není nutné, ale jen v takovém případě je možné odebírat časopis The Journal of Psychosomatic Research). SPM bude hradit účast svému zástupci na konferenci. Uspořádali jsme další setkání s prof. Loewem z univerzity v Řezně. Věnovali jsme se tématu výzkumu v psychosomatice a ukázaly se naše dluhy. Bez výzkumu můžeme jen obtížně přesvědčovat ostatní, že používání bio-psycho-sociálního přístupu významně zlepšuje vyhlídky chronických pacientů na uzdravení. Potřebujeme podporu akademické obce. Oslovili jsme výbory všech odborných společností ČLS JEP a požádali jsme je o informaci, zda se někdo v rámci jejich OS věnuje psychosomatice, a požádali jsme je o navázání spolupráce v oblasti psychosomatické problematiky. Jen 12 OS z celé ČLS zareagovalo a jen v jedné společnosti mají aktivní psychosomatickou sekci (dermatovenerologická OS). Výbory velkých oborů nemají o případných aktivitách svých členů v tomto směru žádné zprávy, nebo je nepředpokládají. Například v neurologii, která byla před léty psychosomatice nejvíce nakloněná, výbor společnosti důrazně možnosti psychosomatiky v oboru vylučuje, přestože známe jednotlivce- neurology, kteří se o psychosomatiku vážně zajímají. Je zřejmé, že ve vedení OS ČLS jsou často lidé, kteří se během svého studia na LF nemohli s psychosomatikou nebo psychoterapií setkat. Je proto nutné je pro rozvoj našeho oboru teprve získávat. Snad to změní mladá generace, která se zdá být lépe motivovaná rozumět psycho-sociálnímu kontextu nemocí. Nedokázali jsme dosud prosadit číslo oboru psychosomatika, jak jsme navrhovali, ani pět výkonů v psychosomatice, které jsme podrobně rozpracovali a připravili ke schválení. Během roku jsme se jen začali orientovat v nepřehledném poli schvalovacích postupů. Protože komise pro nové kódy rozhoduje konsenzuálně, je to opravdu tvrdý oříšek, zvláště když většina členů komise má o psychosomatice jen zkreslené představy. Zmatení pojmů zvyšují problematické komerční přístrojové techniky, které jsou na trh prosazovány pod označením „celostní“ nebo „psychosomatické“. Ani radikální vystupování některých kolegů v médiích nám moc dobrou službu v řadách lékařů nedělají. Psychosomatika se dostává častěji do zorného úhlu veřejnosti, ne vždy v příznivém světle, jako v případě udělování titulu „Bludný balvan“. Na druhé straně se významně zvyšuje poptávka laické veřejnosti po psychosomatické péči, kterou několik existujících seriózních pracovišť sotva může uspokojit. Nechceme vzdát snahu o prosazení kódů za psychosomatické ošetření. Trváme na tom, že somatizující pacienti musí být ošetřováni legitimně ve zdravotnických zařízeních za úhrady z povinného zdravotního pojištění. Naším prvořadým úkolem je aktivní snaha o otevřenou komunikaci s hlavními medicínskými obory (interna, psychiatrie, ale i další) pro získání jejich podpory pro bio-psycho-sociální přístup v medicíně. Cílem je ukázat, že psychosomatický přístup je integrální součást moderní medicíny, který dominantní biologický přístup vhodně doplňuje o psycho-sociální složku ve prospěch pacienta. Daří se to například v dermatologii nebo ve všeobecném lékařství. Odborná společnost všeobecných lékařů přišla sama s návrhem vytvořit doporučený postup pro pacienty s MUS právě proto, že tito pacienti nejčastěji končí v ordinacích VPL. Praktici mají nejlepší předpoklady vytvořit síť základní psychosomatické péče s porozuměním pro bio-psycho-sociální aspekty stonání svých pacientů. Potřebují však mít možnost odesílat ty nejobtížnější pacienty na specializovaná psychosomatická pracoviště. Psychiatrie není pro tyto pacienty vhodná, i kdyby se podařila reforma psychiatrie, která si dává za cíl vytvořit domy duševního zdraví. Soustřeďuje se na závažné psychiatrické případy a somatizační porucha či pacienti s MUS jsou na okraji jejího zájmu. Potřebujeme síť pracovišť s psychosomaticky orientovaným týmem, a také lůžková zařízení. Možná víte, že se u na rozdíl od německých zemí lůžkovým zařízením s psychosomaticky zaměřeným programem nedaří. Buď je zlikviduje sám personál, protože je zde práce nezvykle náročná, nebo se do ní pustí pojišťovny a obětavé týmy kriminalizují například jen za to, že kombinují psychiatrickou lůžkovou péči a práci s tělem či fyzioterapií, jako se to stalo ve Šternberku nebo v Bílé Vodě. Je jasné, že je toho ještě hodně před námi, než budeme moci říci: pracujeme dobře, psychosomatická péče je u nás dostupná pro většinu pacientů, kteří ji potřebují. Výbor na to sám nestačí, obáváme se, že nestačíme ani na to, abychom vás, členy společnosti získávali, informovali, zapojovali do řešení problémů. Buďte, prosím, aktivní, nenechávejte to jen na nás, na výboru. V Liberci 11.5.2016 MUDr. Vladislav Chvála