EDITORIAL: Chvála V.: Mezi Skyllou a Charybdou

 

Vydání prvního čísla v tomto roce se nedařilo. Stáli jsme před otázkou, zda vydávat časopis za každou cenu, nebo počkat, až bude dostatek textů. Jinak řečeno, zda postupovat podle času chronos, nebo času kairos. A protože v psychosomatice dáváme pokud možno přednost tomu druhému, počkali jsme, až číslo dozraje. Tak vzniklo dvojčíslo, které držíte v ruce (či ho čtete na webových stránkách). Zda takový postup prospěl našemu médiu, to nechávám na vás, vážení čtenáři. Jistě existuje riziko, že pokud budeme pokaždé čekat, až číslo čtvrtletníku dozraje, mohou se intervaly prodlužovat a prodlužovat, až jednou časopis neuzraje vůbec. Možná by to bylo správné, ať vychází jen to, co čtenáři čtou a kam autoři píší. Třeba by to tu hustou mediální síť přeci jen trochu pročistilo. Součástí tohoto dvojčísla Psychosomu jsou materiály 16. konference psychosomatické medicíny v Liberci. Sejít se jednou za dva roky v Liberci se stalo pro bio-psycho-sociálně orientované psychosomatiky tradicí. Poprvé letos opouštíme prostory vědecké knihovny a s ohledem na zvýšený zájem přesouváme místo setkání do nového pavilonu G na místní Technické univerzitě. Kapacita knihovny nám přestávala stačit už v minulých letech, tentokrát jsme pozvali kolegy z dalších klinických oborů, takže uvidíme, zda se všichni zájemci vejdou. Málokdy se nám podaří získat přednášející k tomu, aby svou přednášku převedli do písemné formy, abychom mohli účastníkům a čtenářům předložit jejich texty na stránkách Psychosomu. Máme však ve zvyku uveřejňovat plné znění přednášek, které zazněly v hlavním sále, na webu konference i s prezentacemi pro ty, kdo se nemohli setkání osobně zúčastnit. Když už nemohou zažít to hlavní, tedy setkání s ostatními, atmosféru konference a diskuse, aby alespoň takto byli v kontaktu s děním v psychosomatice. A že toho dění není málo! Nechci zde opakovat to, co zazní ve zprávě výboru SPM ČLS na valné hromadě, která proběhne v rámci konference. Tu si ostatně může čtenář nalistovat v tomto čísle. Chci se podělit o intenzivní pocit, že psychosomatika u nás se pohybuje po riskantní vývojové trajektorii mezi Skyllou a Charybdou (mapa přiložena). Hrozí na jedné straně stržení do bludiště úzkých chodeb mezi zdmi vyhlášek, předpisů a doporučených postupů, na druhé straně rozplynutí v chaosu alternativních a komplementárních diagnosticko-terapeutických systémů. Skeptičtí kolegové před institucionalizací psychosomatiky varovali ještě dříve, než vznikla Společnost psychosomatické medicíny ČLS. Dva roky práce výboru, boje s větrnými mlýny komisí, prezidií, komor, grémií a úředníků, ale hlavně s nevědomostí, byly vysilující. A ještě není všemu konec. Sotva se podaří někde věci posunout, vynoří se jiná skupina, která se rozhodne, že psychosomatika je blbost, a všechno dosud vytvořené shodí se stolu. Systém je příliš složitý, než aby byl řiditelný. Je to živel. S živlem lze zacházet způsobem wu-wej. Nerad sem tento taoistický pojem tahám v době, kdy se k nám valí z východu čínština i s čínskou medicínou (a bez pochopení k psychosomatice naši situaci spíš komplikuje, než usnadňuje), ale lepší název pro to neznám. Wu-wej znamená přidat se k živlu, stát se jeho součástí, a pak nějakým malým, nepatrným pohybem jeho živelné proudění změnit. Není v tom velká naděje, ale je přeci jen větší, než kdybychom se živlu postavili do cesty například prohlášením, že medicína se musí nejprve zhroutit a že lidé udělají nejlépe, když k lékařům raději vůbec nebudou chodit. Ale v našem případě je to wu-wej cesta mezi Skyllou a Charybdou. Ať už to dopadne jakkoli, psychosomatický přístup je především setkání s pacientem. Dialog. Pokud se nám – ať už v přemíře příkazů a předpisů, nebo na druhé straně v libovůli komerčních, expertně se chovajících alternativních postupů – ztratí možnost či schopnost dialogu, skončíme tam, kde jsou lékaři pracující v režimu biomedicíny, prodejci doporučených postupů, agenti firem podnikajících ve zdravotnictví. Dialog je to, oč musíme pečovat, chceme-li zachovat jádro dobré psychosomatické praxe. Tento časopis chce dialog mezi lékaři a pacienty, mezi obory, mezi kolegy, mezi praktiky a teoretiky, podporovat. Podílejte se na něm. V Liberci 12. 5. 2016