Černá M.: Svépomocná příručka pro sestry (Psychothriller)
Recenze na knihu Radkin Honzák: Svépomocná příručka pro sestry (Psychothriller) Galén, Praha, 257 s.
Radkin Honzák z pozice své profese lékaře psychiatra předkládá sestrám knižního pomocníka a rádce pro přežití ve zdravotnictví. Podtitul „psychothriller“ ukazuje, že o profesi sester hodně ví a že kniha nebude jen nudným seznamem rad, ale živou a čtivou příručkou, prokládanou příběhy z praxe. Sám autor uvádí, že napsal průvodce světem, který zná, ale z jiného úhlu pohledu, než ho vidí sestry. Právě tento jiný úhel pohledu je důvodem, proč by si měly příručku přečíst. Kniha vydaná nakladatelstvím Galén je členěna do 11 kapitol. První část knihy se obrací přímo k osobnosti sestry, prochází s ní úskalí její profese, ukazuje jí, jak by měla o sebe pečovat. Najdeme tu kapitoly věnované začátkům v profesi, péči o spánek a zdravý stravovací režim, ale i další vzdělávání v ošetřovatelství. Druhá část knihy se věnuje komunikaci a zaměřuje se na problémové situace. Přináší návody jak jednat s agresivními, závislými a depresivními pacienty. Nechybí ani s humorem podaná kapitola o tom, jak přistupovat k VIP pacientovi. V závěrečných kapitolách autor stručně popisuje základní psychoterapeutické směry a vysvětluje, jak lze dosáhnout požadované změny jednání a udržet ji, a to nejen u pacientů, ale i u sebe. Vzhledem k tomu, že jde o svépomocnou příručku, je třeba ocenit její přehlednost a srozumitelnost. V každé kapitole najdeme zvýrazněné důležité myšlenky a citáty, orámování upozorňuje na základní zásady a návody. Doporučení uvedená v knize pomáhají sestrám předejít syndromu vyhoření a vyhnout se nástrahám pomáhajícího povolání, a pokud se do nich přece jen chytí, autor jim ukazuje cestu jak se vyprostit. Příručka se tak může stát vtipnou a praktickou průvodkyní jak pro začínající sestry, tak pro ty, jimž se práce stala rutinou a někdy i přítěží. Za nejdůležitější považuji, že autor vede sestry k tomu, aby se měly rády a pečovaly samy o sebe, když říká, že by polovinu péče a obětavosti, jež chtějí poskytnout pacientům a svým blízkým, měly nabídnout sobě. Dále říká: „Povolání sestry není sebeobětováním, ale poskytováním péče, a aby bylo z čeho poskytovat, musí sestra část péče investovat do vlastní osoby.“ I když je kniha psána primárně pro sestry, domnívám se, že ji mohou využít i další pracovníci pomáhajících profesí, zejména kapitoly o pomáhání a sebeobětování. Sestry si své povolání vybírají, aby pomáhaly druhým, a pomáhají jim ze všech sil a z celého srdce, bohužel často za cenu vyčerpání a vyhoření. Proto potřebují někoho, jako je Radkin Honzák, aby jim laskavým způsobem ukázal, jak myslet i na sebe, nesnažit se být za každou cenu dokonalé a dokázat druhým odpustit. Z každé stránky knihy je vidět, že autor má sestry – své spolupracovnice – rád a že si jejich práce váží. Proto je příručka napsaná pro ně také pohlazením pro jejich duši.
- Mgr. Michaela Černá,
- FHS UK Praha,
- Adresa domů: U kříže 8, Praha 5
- E-mail: cerna@spoldat.cz