POEZIE 4/2012

Karel Šebek

Z. Havlíčkovi

Ty jsi bílý psycholog
A my jsme blázni
Vyleptáváš nám ornamenty na zduřelé mozky
Bereš nám naše Tajemství
Červená brada jako erotický nástroj
Černá brada nůž jímž porcuješ naše srdce
Rozmotáváš námořnické uzle našich duší
Bereš do rukou hypnotické oči výlupky inteligence
Procházíš se v našem světě jsi cizincem bez mapy
Ty jsi psycholog
Noříš svůj medový sosák do kurvích popelnic našich lásek
A my blázni s fialově chorýma očima
Hledáme své štěstí na stezičkách nového světa
Stejně nás neprobudíš i kdyby ses rozkrájel svými šoky
Prodíráme se křovím každý trn z něhož si pleteme věnec
Pláče barevné slzy do spektra tvé alchymie
Někdy nás poleješ cukrovou polevou
Abys nás oslepil a zakrátko vyhnětl nové podoby
Lížeme s přiblblým úsměvem sladkou šťávu
Uniká nám hudba pod leskem celkového slunce
Neurčité melodie si přehráváme na žabích blanách smyslů
Nás kůrovec nervů už dávno prožral do naha
Nás vyhnali z Ráje překousli jsme hada místo jablko
Benzinové páry nám vycházejí z úst tvoříce mlhavé obrazce na brýlích budoucnosti
Silnice jimiž jsme chodívali zůstaly protaženy pavoučími vlákny
Někdy nám závidíš nedefinovatelné štěstí
Létáme s lampiony vysoko
Ještě jsme nevylili všechny nádoby vícebarevného života
Neboť my žijeme několikrát
My blázni

1960

  Zbyněk Havlíček (nar. 1922, zemřel na leukémii 1969) významný analyticky orientovaný psycholog (Dobřany, Sadská), surrealistický básník a teoretik, jeden z nejvýznamnějších českých básníků vůbec (Otevřít po mé smrti, Skutečnost snu, Dopisy Evě – vše až posmrtně) Karel Šebek (nar. 1941, od roku 1995 nezvěstný, nevrátil se z propustky z psychiatrické léčebny) surrealistický básník (Ruce vzhůru, Dívej se do tmy, je tak barevná, Probuď se anděli, peklo spí) a psychiatrický pacient (schizofrenie), bratranec Z. Havlíčka