PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

NÁLADA MLADÝCH LIDÍ JE PŘÍMO OVLIVNĚNÁ „LAJKY“ NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH

Mladí lidé dnes vyrůstají ve světě přesyceném sociálními médii, kde technologie hrají ústřední roli při utváření většiny jejich zkušeností. A rychlý vzestup používání sociálních médií následně vyvolal obavy rodičů a společnosti o sociální a psychologickou pohodu mladých lidí.

Tým výzkumníků nyní použil skutečná data ze sociálních médií, aby ukázal, že mladí lidé mohou být skutečně citlivější na zpětnou vazbu (lajky) na sociálních sítích než dospělí, a že to přímo ovlivňuje jejich zapojení a náladu. Jejich výsledky byly publikovány 23. října v odborném časopise Science Advances.
Člen týmu Wouter van den Bos: „Dospívání je vývojové období, během kterého je citlivost na odměnu i odmítnutí obzvláště silná, a to vše je spojeno se zvýšeným impulzivním chováním a depresivními symptomy.“
Klíčové období v našem životěVýzkumníci použili ke zkoumání problému třístupňový přístup. Nejprve se podívali na velký soubor dat skutečných příspěvků na Instagramu a použili výpočetní model k zachycení citlivosti na lajky. Jako druhá přišla experimentální studie, která napodobovala funkce platforem sociálních médií a mohla být použita ke sledování změn nálady. A konečně, průzkumná neuro-zobrazovací studie ukázala, že citlivost na zpětnou vazbu sociálních médií souvisí s individuálními rozdíly v objemu amygdaly. Dohromady tyto tři studie ukázaly konvergující důkazy o tom, že mladí lidé mohou být skutečně citlivější na zpětnou vazbu na sociálních sítích než dospělí.
Dospívání je klíčovým obdobím v našem životě, které se vyznačuje zvýšenou citlivostí na schválení a odmítnutí vrstevníky. V kontextu tohoto výzkumu vede tato zvýšená citlivost k zajímavému paradoxu: zatímco se zdá, že přijímání lajků vytváří pocit sounáležitosti a může zlepšit náladu mladých lidí, tento pozitivní výsledek by také mohl vytvořit takovou přitažlivost k aplikacím, že by to mohlo vést k problematickému nadužívání. Na druhou stranu, vzhledem k jejich citlivosti by mladí lidé přestali platformy používat dříve než dospělí, pokud by nedostávali lajky, ale to by také mohlo vést ke stále negativnější náladě.
Zásah při negativních dopadech
Výsledky vědců naznačují, že současný design platforem sociálních médií může mít na mladé lidi pozitivní i negativní dopady a vzhledem k tomu, zdá se, mohou být zapotřebí intervence k řešení negativních vedlejších účinků.
Výzkumníci zaprvé navrhují, že platformy by měly změnit strukturu pobídek a přesunout důraz od lajků ke smysluplnějšímu zapojení. Zadruhé bychom se neměli zaměřovat pouze na posilování digitální gramotnosti mladých lidí – protože o tomto tématu vědí pravděpodobně více než kterákoli jiná generace – ale místo toho se zaměřit na rozvoj obratné regulace emocí v online prostředí.
Obavy o duševní zdraví
První autorka studie Ana da Silva Pinho: „I když sociální média hrají důležitou roli při podpoře některých aspektů rozvoje mládeže, jako je formování identity a sociální vazby, naše studie odhaluje, že mohou také představovat výzvy, zejména v souvislosti s náladami mladých lidí. Vzhledem k rostoucím obavám z dopadu sociálních médií na duševní zdraví je zásadní, abychom lépe porozuměli tomu, jak mladí lidé komunikují se sociálními médii a reagují na ně, a zároveň se zabývali jedinečnými aspekty jejich vývojových fází.
Více v originální práci:
Orig.: Ana da Silva Pinho, Violeta Céspedes Izquierdo, Björn Lindström, Wouter van den Bos. Youths’ sensitivity to social media feedback: A computational account. Science Advances, 2024; 10 (43) DOI: 10.1126/sciadv.adp8775
VCh.

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0