Vydání 3-4/ 2024
LITERÁRNÍ KOUTEK
-
Zobrazení: 0
MAREK O. VÁCHA: TERAPEUTICKÝ EFEKT PŘÍMLUVNÉ MODLITBY
Někdy čtete studii, která ve vás, při veškeré vážnosti a úctě k pacientům, vyvolá záchvaty veselí. Pochopíte, že první, co je pro všechny lidi mimo církev a ve jménu lásky třeba udělat, je uklidit stůl. A pochopíte, jak naivní, pragmatické a prvoplánové mohou být představy pravděpodobně inteligentních lidí o tom, kdo to Wakan Tanka je a proč se lidé modlí. Posuďte sami. Následující studie byla publikována v American Heart Journal v roce 2006 s názvem Studie terapeutického efektu přímluvné modlitby.
Pacienti v šesti amerických nemocnicích byli náhodně rozděleni do tří skupin. 604 obdrželo přímluvnou modlitbu a bylo jim řečeno, že se za ně někdo možná modlí a možná nemodlí. 597 neobdrželo přímluvnou modlitbu a bylo jim rovněž řečeno, že se za ně někdo možná modlí a možná nemodlí. 601 obdrželo přímluvnou modlitbu a bylo jim řečeno, že se za ně někdo modlí. Přímluvná modlitba byla realizována po čtrnáct dní a začala noc před tím, než pacienti podstoupili operaci srdce a dostali bypass (CABG, Coronary Artery Bypass Graft surgery). Primární výsledek byla přítomnost komplikací třicet dní po CABG. Sekundární výsledek byla jakákoli mimořádná událost nebo smrt. Domluvené znění modlitby bylo „za úspěšnou operaci a rychlou, zdravou rekonvalescenci bez komplikací“. Výsledky studie jsou následující. U prvních dvou skupin, nejistých, zda přímluvnou modlitbu obdržely nebo neobdržely, se komplikace objevily u 52 % (315/604) těch, kteří přímluvnou modlitbu obdrželi, a 51 % (304/597) těch, kteří přímluvnou modlitbu neobdrželi.
Komplikace se ovšem objevily u 59 % (352/601) těch pacientů, kteří přímluvnou modlitbu obdrželi a věděli to. Mimořádné události a mortalita v rámci třiceti dnů po operaci byla u všech tří skupin stejná. Závěr – přímluvná modlitba neměla žádný efekt na výskyt komplikací po CABG, ovšem skupina, která obdržela přímluvnou modlitbu a věděla to, je asociována s vyšší incidencí komplikací. Nejednalo se přitom 94 o jen tak něco, studie byla komentována i v samotném časopise Nature! Komentář jakéhokoli katolického křesťana by byl velmi jednoduchý. Takto modlitba opravdu nefunguje.
Bůh opravdu není poloautomatický dodavatel stálého zdraví. Bůh není e-shop na dobro. Bůh není jak nádražní automat na energy drinky, vhodíš dvacetikorunu, a dostaneš křídla. Bůh není painkiller, zázračná pilulka na bezbolestnost. Bůh není bezduchý vykonavatel našich příkazů. Už Francis Galton, bratranec Charlese Darwina, došel k závěru, že modlitba nefunguje, neboť spočítal, že vysocí církevní hodnostáři umírají v přibližně stejném věku jako příslušníci jiných profesí, jako například právníci, a že lodi vezoucí do zámoří misionáře se potápějí stejně často jako lodi vezoucí zboží nebo prostitutky. No ano. Takto modlitba skutečně nefunguje. A nikdo to ani netvrdí. Ale copak si lze vztah k (…) představovat tak naivně, tak prvoplánově?
Takováto představa náboženství by byla ještě mnohem primitivnější než všechny představy dávných šamanů. Ještě štěstí, že studie dopadla, jak dopadla. Což kdyby se procenta posunula ve směru uzdravení pacientů?
Jaký by byl svět, ve kterém by Bůh přímo vyslyšel každou modlitbu? Modlitba by se stala součástí standardní léčby lege artis, byla by zavedena do služeb hrazených zdravotními pojišťovnami, vznikne nový akreditovaný magisterský studijní obor pomáhajících profesí Modlitby za uzdravení, produkující ročně stovky vyškolených absolventů. Pravda, s různými studijními výsledky, a najdou se jistě i propadlíci, jimž modlitba v praktické části státnic na modelovém pacientovi nezafunguje, jak má, nebo vůbec. Smolaři, kteří si v teoretické části vytáhnou špatnou otázku a nevzpomenou si včas na přesné znění zaklínadla za úspěšnou zdravou rekonvalescenci… jak to jen bylo dál? Ano, je to jak z Harryho Pottera, jenomže je to náš svět, na naší straně nádražních turniketů. Etické komise budou posuzovat případné negativní účinky nové terapie a pacienti budou s modlitbami podepisovat Informované souhlasy. Na VIP soukromých klinikách budou pracovat speciálně vyškolení modlitebníci, bělejší a lepší než jinde. Kolegové ze zdravotního práva budou dávat k soudu stížnosti pacientů na duchovní šlendrián okresních špitálů a budou se s nemocnicemi soudit o velké peníze. Státy se dostanou do ekonomických potíží, protože senioři, podpořeni vroucími modlitbami, přestanou umírat. Nemocnice budou moci po dalším propracování modliteb za uzdravení zavřít, protože pacienti nebudou. Zkrachují pohřební služby. Počet lidí na Zemi drasticky vzroste. Modlitba se pak z nemocnic přelije do okolního světa. Tak se potom budou modlit i organizované skupiny fanoušků za výhru svého týmu v Lize mistrů a vyhraje ten klub, co bude mít nejvíc a nejvroucnějších přívrženců. Podobně v tenise se budou střetávat neklidné vlny modliteb fanoušků obou stran v přímluvách za jednu, nebo druhou hráčku. Chudák Bůh. V ledním hokeji to vždycky prohrajeme, protože co zmůže našich statečných deset miliónů modlitebníků proti tsunami tří set dvaceti osmi miliónů modlitebníků z USA! Duchovní Thermopyly! Ta naše česká skupina modlitebníků se pak po zápase urazí na Pána Boha – copak není v evangeliu napsáno „proste, a dostanete“? No chápeme, že za soupeře se modlilo víc lidí a vroucněji, ale jak k tomu přijdeme? Přesně o tomto studie z American Heart Journal s impakt faktorem 4,153 je. Copak nikdo z přítomných nečetl knihu Jób? ptám se. Nebo evangelia s jasným vzkazem, že všichni, které Ježíš Kristus uzdravil, nakonec zemřeli, včetně vzkříšeného Lazara? Není známo nic o ukřižování, nikdo neslyšel nic o prvních křesťanských mučednících a o mučednících všech následujících staletí? I Ježíš sám se v Getsemanské zahradě modlí, aby jej, pokud možno, kalich minul. Ale dodává to veledůležité ne jak já chci, nýbrž jak ty. Bůh není Zóna ze Stalkera.
Ano, mám se modlit za nemocné, ale zároveň nemám Bohu poroučet, co má dělat a co nemá dělat, a přikazovat, koho ano a koho ne. Produktem modlitby není zvýšený stav mého konta ani vítězství oblíbeného fotbalového klubu ani nesmrtelnost na této Zemi ani zdraví toho pacienta, na kterého prstem ukáže výzkumník, ani bezčasí věčného mládí pro všechny, nýbrž Duch svatý. Když se malinké dítě modlí za uzdravení oblíbeného morčete, chápu to. Když chtějí dospělí modlitbu kvantifikovat a změřit experimentálně její sílu na vybraném vzorku pacientů, chápu to už o něco méně. Studie tak přece jen něco pozitivního přinesla. Objasnila, jakým způsobem modlitba nefunguje, a připomněla, jaký Bůh není. Když umírá Lazar, Marie a Marta z evangelia vzkazují velmi jemně a citlivě: Ten, kterého máš rád, je nemocen. Nic víc. Žádné rady ani příkazy. Vývoj dalších událostí bude nenaplánovatelný. Ve srovnání s evangelijním „ten, kterého máš rád, je nemocen“ by zněl dnešní Martin a Mariin příkaz „za úspěšnou operaci a rychlou, zdravou rekonvalescenci bez komplikací“ jako sebevědomé poručnictví, jako až neslýchaná drzost.
Produktem modlitby je Duch svatý, vědomí, že mám tak milovat svět, jako i Bůh jej miluje, starat se, jako i Bůh se stará, a že mám pro svět a pro dobro lidí na něm žít a třeba i zemřít, jako i Kristus zemřel. S nadějí na vzkříšení, jako i Kristus byl vzkříšen. Na život věčný!
Otče můj, jestliže je to možné, ať mě mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš. (Ježíš Kristus )
Text byl publikovaný v knize Marek O.Vácha: Wana Takan. Cesta, ISBN 978-80-7295-279-3 Zde publikován s výslovným souhlasem autora