POLITIKA, KONCEPCE

01 06

: Zobrazení: 0

POLITIKA, KONCEPCE

Významným oddílem tohoto čísla Psychosomu bude nepochybně Politika, Koncepce. K desátému výročí založení Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP se dosavadní předseda výboru vyjádřil, že to je nevědecká společnost a on musí „zachránit psychosomatickou medicínu pro vědu “. Přidal se ke skupině nespokojených lékařů a postavil se do jejich čela . Měli bychom tedy mít dvě odborné společnosti pro psychosomatiku, které se budou navzájem napadat z nevědeckosti?

Má být i nadále ve stávající SPM ČLS místo pro všechny, kteří se věnují pacientům s převažujícími somatickými symptomy, které často souvisí s jejich psychickým stavem a se vztahy, ve kterých žijí? Je zde místo nejen pro lékaře, ale i pro klinické psychology a fyzioterapeuty? Nevíme. Záleží to na jednání prezidia ČLS JEP. Ale diskusi uvnitř samotné SPM ČLS bychom se neměli vyhýbat. Té ovšem brání samotní zakladatelé nové společnosti, když nedali souhlas k uveřejnění své žádosti o přijetí nové OS, ani podpůrného dopisu pěti kolegů, ani zdůvodnění, proč se domnívají, že je nezbytné založit novou odbornou společnost. A také odmítli přijít diskutovat o svém návrhu na 20.celostátní konferenci psychosomatické medicíny. Jejich rozhodnutí respektujeme.

PSYCHOSOM® slaví 20 let od svého založení a 10 let od svého uznání médiem zařazeným na seznamu vědeckých recenzovaných periodik RIV. Sdružuje všechny vědecky orientované proudy v bio-psycho-sociálně orientované medicíně. Chce si i nadále ponechat svou nezávislost. Proto i k této krizi se stavíme otevřeně a nabízíme uveřejnění stanovisek všem stranám. Nakonec uvedeme jen ta oficiální prohlášení, ke kterým nám jejich autoři udělili svůj souhlas. Ostatní budou jistě k dohledání v materiálech příslušných subjektů. Činíme tak především proto, aby si mohli čtenáři sami udělat obrázek o tom, co se to vlastně stalo. MUDr. Čecha zastupují významní právníci v čele s JUDr. Tomášem Sokolem, kteří důrazně upozorňují na jeho osobnostní práva a na robustní sankce, kterým PSYCHOSOM případně může čelit. Doufáme, že práva jednoho z účastníků nebudou narušovat právo našich čtenářů na informace a svobodu slova, které je nám ústavou zaručeno.

Za vysvětlení ještě stojí, jak se do tohoto příběhu zamotalo jméno Jana Hnízdila, dlouholetého vášnivého propagátora psychosomatiky, žáka Jiřího Šavlíka. Hnízdil nepochybně hrál svou roli na poli medializace psychosomatických onemocnění (viz např. Mým marodům). V 90. letech s Jiřím Šavlíkem připravili návrh na legalizaci psychosomatické medicíny, se kterým sice neuspěli, ale byl to Jiří Šavlík, který osobně získal pro projekt politika Borise Šťastného. Ten nakonec významně pomohl jednání prolomit. Další vývoj až po zařazení psychosomatické medicíny jako nástavbového oboru byl prací mnoha dalších kolegů, lékařů, psychologů a fyzioterapeutů, kteří založili Společnost psychosomatické medicíny ČLS JEP před 10 lety a probojovali postupně cestu k přijetí také prvního kódu lékařského výkonu psychosomatické intervence. Časem se z Jana Hnízdila stala nepřehlédnutelná mediální hvězda. Takové postavení často vede k „vyjadřování se ke všemu“. Většinu psychosomatických příznaků lze jen stěží vyložit jednoduše. Snadná řešení v psychosomatice jsou sice lákavá, ale s ohledem na legitimní psychologické obrany pacientů, málo častá. Tak vedlo Hnízdilovo zjednodušující pojetí psychosomatiky až k její stigmatizaci, na kterou jsme při oficiálních jednáních často naráželi („Á, vy jste ti hnízdilovci?!“), a zhoršovalo se to stále více s konfrontačním charakterem jeho vystupování vůči většinové bio-medicíně. Nechtěně se tak Jan Hnízdil stal symbolem hranice, kam až námi organizovaná vědecky podložená psychosomatická medicína nemůže směřovat. Z druhé strany jsme pod naši střechu nepřijali skupinu kolegů zastávajících metody alternativní a komplementární medicíny právě proto, abychom zůstali na poli vědecké medicíny. Těžko zazlívat členům výboru, že byli zaskočeni, když se z médií dověděli o spolupráci bývalého předsedy s Janem Hnízdilem. Nakonec se sice vysvětlilo, že šlo „jen o koupi prostor bývalého Hnízda zdraví“, ale informace způsobila hodně škody. Změnám ve výboru to dodalo rozvodovou dynamiku, i když šlo o něco jiného. Z materiálů skupiny lékařů, kteří se rozhodli založit novou OS, je vidět, že i jim jde o psychosomatiku jako takovou a můžeme se jen ptát, proč jim nestačí stávající organizační struktura a proč o svém záměru a potřebě nechtějí diskutovat na půdě desetileté SPM ČLS.

Socioložka Eva Křížová k tomu píše: „Jsem překvapená, jak přetrvává posedlost pojmem vědeckost a přivlastňování si jen jediné= správné vědeckosti a označování těch druhých za nebezpečné. To už tady bylo tolikrát, je to tak stejné. Byť může být iniciativa rozumná, jak píše doc Šimek, je z ní silně patrná snaha po monopolizaci psychosomatiky lékaři – má tedy lékařská psychosomatika být jednak jiná a jednak vědečtější, a nakonec ta jediná správná.“
A jeden z nejvědečtěji orientovaných psychosomatických lékařů, MUDr. PhDr. Pavel Čepický k tomu poznamenává: „Vzali to hoši za špatný konec – začínají novou společností. Oni si ji prosadí, stanou se předsedou a členy výboru, napíšou si to na dveře svých ambulancí, budou se se starou společností přetahovat o kompetence – třeba kdo může a kdo nemůže mluvit do náplně atestace atd.“ Je to jeden z hlasů, který se snaze lékařů „vyčistit psychosomatiku“ (Od koho? Od psychoterapeutů?) nijak nediví. Přes naše letité přátelství vždy kritizoval jak Psychosom, tak naši (patrně předčasnou) snahu integrovat lékaře, psychology a fyzioterapeuty do péče o pacienty.
Tomu by odpovídal také hlas Jiřího Šimka, který situaci vidí jen jako konflikt dvou neústupných členů výboru SPM. Když shrnu diskusi s ním o projednávaném návrhu založit novou psychosomatickou společnost, říká: „Proč by neměla být další společnost? Ti lékaři chtějí mluvit mezi sebou svým jazykem. Schází se už léta a mají dojem, že jim v tom SPM brání…“ A brání?

V těchto diskusích jsem si uvědomil, že na deseti libereckých konferencích, které jsme za 20 let zorganizovali, se vždy našla malá skupinka nespokojených lékařů, kterým se zdály referáty i diskuse o pacientech příliš „psychologizované“. Ale slyšeli jsme je a měli svým postojem vždy vliv na programy dalších konferencí. Později založili Sdružení pro psychosomatiku a rádi se scházeli. Tady bych viděl linii vývoje k „šárecké“ skupině. Proč by však měla být vylučovaná, nebo být lepší či horší, než jiné skupiny věnující se psychosomatice? Jde tedy o psychosomatiku, nebo o moc? Nebo ještě o něco jiného?

Vývoj si nepochybně najde svou cestu. Mělo by nám jít o to, aby proces štěpení názorů nenadělal více škody než užitku. Přátelské vztahy vůbec nevylučují rozdílné názory, jak lze vidět v postojích k situaci u doc. Jiřího Šimka nebo jmenovaného Pavla Čepického. Podstatné je jediné: Podaří se udržet respekt, který si naše komunita v rámci zdravotnictví vybudovala? Nebo se vzájemnými boji jen oslabíme a vypadneme všichni ze hry? Jak že to říkal ten Svatopluk?
V. Chvála 24.4.2024, korigováno 9.5.2024

JAROMÍR KABÁT: VLASTNĚ MĚ CELÁ TA SITUACE CELKEM ŠTVE…

Současný vývoj vede k zamyšlení, co vlastně charakterizuje psychosomatickou identitu dnes? Je možné se koncepčně posunout za odkaz na psychosociální zaměření v rámci velmi obecného biopsychosociálního modelu a terapeuticky za aplikaci klasické psychoterapie na psychosomatické klinické obrazy?
Nebo současné dění naopak směřuje znovu k oddělování psychologických, biologických a sociálních faktorů, které úzce souvisí se starým dualismem?
Opakuje se u nás situace z doby přesně před 50 lety, kdy Mitscherlich (1973) ve svém článku „Understanding psychosomatics: a stepchild of medicine“ shrnuje napjatý stav v tehdejší psychosomatice popisem dvou zcela odlišných přístupů: „psychosomatické medicíny“ – vědecké, která vychází z výzkumu stresu a farmakopsychologie, a hermeneutické, jejímž cílem je rozvíjet „přírodní vědu o člověku jako prožívajícím subjektu“?

Klasická přírodověda byla a je vědecky velmi úspěšná, ale stěží může nabídnout kauzálně účinnou terapii pro psychosomatická onemocnění. Současný stav výzkumu biopsychosociálních vztahů je nesrovnatelně komplexnější a spolehlivější, než byl před padesáti lety. Dnes je jisté, že na vzniku, udržování a léčbě nemocí všeho druhu se v žádném případě nepodílejí pouze biologicko-organické, tedy genetické, imunologické, zánětlivé, degenerativní a další procesy, ale jednoznačně také psychosociální, biografické, vztahové, sociokulturní a subjektivní faktory. Proto je tak důležitá multimodalita léčby realizovaná v důsledné týmové práci, v atmosféře vzájemné důvěry a spolupráce lékařů, fyzioterapeutů, psychologů…

Má snad užší vymezení psychosomatické medicíny působit vědečtěji, protože systematické zohlednění subjektivní zkušenosti pacienta i lékaře a dalších osob zapojených do léčebného procesu není dost vědecké? Nebo má ponechat možnost odkazovat se na biopsychosociální model, ale jen s diagnostickým a terapeutickým zaměřením vlastního oboru, nadále podle vzoru: „Léčím především organické onemocnění, ale jsem si vědom, že psychologické a sociální aspekty nemoci jsou také důležité.“
Základním principem psychosomatiky je integrace. Přístup rozdělující psychosomatiku na „vědečtější“ a „ostatní“, kam patrně patří i alternativní postupy, může posílit bariéry mezi odborníky. Odborná veřejnost může vnímat tento rozkol jako nejasnost nebo nedostatek jasné definice v teoretickém nebo konceptuálním rámci psychosomatiky. Může vyvolat dojem nejednoznačnosti, neschopnosti dohody a co je nejabsurdnější, neschopnosti mezioborové spolupráce.

V lepším případě může být impulzem k vývoji v psychosomatice, který přinese nové perspektivy a otázky, zpochybňující stávající stav.
Řešení bude asi vyžadovat intenzivní dialog, interdisciplinární spolupráci a otevřenost pro revizi a aktualizaci konceptuálních rámců. Snad o něj budou všichni zúčastnění stát.
18. 3. 2024

ZPRÁVA REVIZNÍ KOMISE SPM ČLS KE KRIZI Z 22. 1. 2024

Po neúspěšném jednání o stylu vedení, složil předseda MUDr. Pavel Čech funkci a spolu s dvěma místopředsedy odešli z výboru. K tomu se vyjádřila revizní komise SPM ČLS pro výbor SPM ČLS už 22. ledna 2024 takto:

Výbor SPM ČLS se řídí stanovami SPM a ČLS JEP. Jeho funkcí je vést SPM v obdobích mezi jednotlivými shromážděními členů OS, které jsou nejvyšším orgánem organizační složky. Odstoupení vedení výboru v mezidobí komplikuje situaci. Výhodnější by bylo svolat shromáždění členů SPM a tam přednést zprávu o činnosti a dát své funkce k dispozici, tak aby nebyla narušena kontinuita práce výboru SPM. Shromáždění členů má být zorganizováno do 3 měsíců od jeho vyhlášení, což by vyšlo do termínu připravované konference. Pokud se rozhodne většinou hlasů výbor SPM pro jiné řešení, je třeba zvážit a zajistit:
1. Odstoupení 3 členů výboru je třeba oznámit členům SPM a vedení ČLS
2. Zbývající členové výboru by měli navrhnout řešení:
a. Pokud neodstoupí další členové, bylo by schůdnější řešit situaci kooptací, a to podle posledních voleb.
b. Pokud by výbor přestal být usnášeníschopný, musely by se navrhnout nové volby a se schválením vedení ČLS je připravit a realizovat. To je ještě dost práce. Do té doby by měl výbor pracovat (v demisi) až do předání agendy novému výboru.
c. Do vyřešení je třeba zvolit ve výboru nového předsedu ze stávajícího týmu, který by vedl výbor do předčasných nebo řádných voleb.
Podle oborů odstupujících členů jde o 1 somatického lékaře, 1 psychiatra a 1 fyzioterapeuta. Kooptace by měla přednostně vyzvat zvolené kandidáty z posledních voleb a to jsou (jména vynechána): 2 somatičtí lékaři, 1 psychiatr, ale za fyzioterapeuty nemáme zvoleného nikoho dalšího. Kooptace platí jen do dalšího svolaného shromáždění členů OS, kde mohou být dovoleni noví členové výboru.
Revizní komise SPM ČLS 22. ledna 2024

DOPIS PŘEDSEDY ČLS JEP VÝBORU SPM ČLS 21. 3. 2024
Věc: žádost o stanovisko k přijetí nové odborné společnosti do ČLS JEP
Vážení,
ČLS JEP obdržela žádost o založení nové odborné společnosti s názvem Klinická psychosomatika. K žádosti je přiložený seznam 58 osob – tím je splněna podmínka uvedená ve stanovách ČLS JEP, že OS musí mít minimálně 50 členů.
Nová společnost má být podle předložené žádosti „odborná a ryze medicínsky a vědecky pojatá“, což vyplývá z přiloženého cca jednostránkového odůvodnění, čím by se společnost měla zabývat. V ČLS JEP ale již existuje Společnost psychosomatické medicíny (SPM), někteří členové SPM si přejí být také členy nově vznikající OS Klinická psychosomatika. V rámci výboru SPM došlo k určitým nedorozuměním a nesrovnalostem, které momentálně sekretariát ČLS JEP projednává. O aktivitách existující SPM se lze přesvědčit na www.psychosomatika-cls.cz/ .
Dovolujeme si vás tedy požádat o stanovisko, zda doporučujete / či nedoporučujete předsednictvu ČLS JEP, aby novou odbornou společnost schválilo. Prosíme vás o odpověď nejpozději do 30. 4. 2024, protože na květnové schůzi předsednictva ČLS JEP bychom rádi tuto záležitost projednali a rozhodli.
S díky a s pozdravem
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
předseda ČLS JEP

ZDŮVODNĚNÍ K ŽÁDOSTI O PŘIJETÍ NOVÉ OS DO ČLS JEP Z 6.3.2024
Autor Zdůvodnění nedal souhlas s uveřejněním. Stejnými slovy odmítli udělit souhlas i autoři dopisu na podporu nové OS.
Žádost adresovaná P. Čechovi a dalším kolegům měla toto znění:
Vážení kolegové, kolegyně,
Obracím se na Vás v roli šéfredaktora Psychosomu s nabídkou a prosbou: Zmatky kolem žádosti o novou OS v ČLS po odchodu 3 členů výboru SPM ČLS dosáhly jistého vrcholu a jak doufáme, nastal čas pro vyjasňování. Hodně by pomohlo, kdyby si všichni mohli udělat v této věci jasno přímo z materiálů, které dosud nemohly být v úplnosti nikde publikovány. Od Vás máme dva texty, které vysvětlují záměr a důvody podání žádosti. Jsou v příloze tak, jak jsou připraveny pro publikování v Psychosomu 1-2/2024. Zvažte, zda i vy pokládáte tuto možnost za dobrý nápad, který může pomoci našim čtenářům porozumět Vašim záměrům a důvodům k založení nové OS. Osobně se domnívám, že otevřené informační zdroje jsou nejlepší cestou k pochopení a spolupráci, která, ať už bude nová OS schválena nebo ne, nás, kdo se věnujeme psychosomatické medicíně, v budoucnosti stejně čeká. Vaše dva texty mohou být zařazeny do oddílu Politika, koncepce, která je pravidelnou rubrikou Psychosomu. Úvod k ní v tomto čísle přikládám pro Vaši představu a přiložím raději i úvodník celého čísla, kde o krizi také píšu. Můj záměr je být k tématu co nejvíce neutrální, i když patrně chápete, že jsem zde ve dvoj- nebo trojroli a sám osobně bych dal přednost zachování jedné OS. V tomto směru však na mém přání jen málo záleží, věc nerozhoduji. Psychosom byl dosud především nezávislý prostor pro vyjádření všech stran a pro diskusi nad složitým tématem psychosomatiky.
S pozdravem V. Chvála, šéfredaktor
ZÁPIS Z JEDNÁNÍ S PREZIDENTEM ČLS PROF. SVAČINOU
Přítomni: Prof. Svačina, p. Šenderová, vedoucí sekretariátu, MUDr. M. Ročňová, MUDr. V. Chvála
K jednání dal podnět V. Chvála z pozice předsedy revizní komise SPM ČLS. Tématem je rozkol ve výboru a odchod 3 členů výboru SPM a informace, že odcházející předseda žádá ČLS o založení nové psychosomatické společnosti.
Jednání probíhá v přátelské a věcné atmosféře, trvá cca 45 min.
1. Zahajuje prof. Svačina informací, že MUDr. Čech s ním jednal ve jménu „záchrany psychosomatické medicíny pro vědu“ před SPM, která je prý „nevědecká a tolerující alternativní medicínu“. Přinesl minulý týden podpisy 58 lékařů, kteří sdílejí jeho obavy a chtějí také vědeckou psychosomatickou medicínu. Prof. Svačina si „proklepl“ stávající členy výboru SPM a „kromě jakési viscerální terapie“ u jednoho člena výboru „nic podezřelého nenašel“. Postoj MUDr. Čecha je mu sympatický, věda je důležitá a u SPM to podle Čecha není jasné. Obdržel také dvoustránkový pdf dokument od doc. PhDr. Daniely Stackeové, Ph.D., ve kterém líčí SPM jako skupinu alternativních lékařů. O dr. Chválovi sice píše, že má zásluhy na založení společnosti, ale „ta jeho psychosomatika je taková jen klinická“ (formulace nejsou přesné). „I ona z pozice skutečné vědy vidí, že založení vědecké společnosti je nezbytné. “ Sám prof. Svačina má jisté pochybnosti o nezvyklém způsobu voleb do výboru SPM (lékaři i nelékaři), což ale s ohledem na bio-psycho-sociální pojetí psychosomatiky obhajujeme a zdůrazňujeme, že konflikt nebyl mezi lékaři a nelékaři, ale mezi lékaři. Nelékaři ve výboru nedominují, ale jsou užiteční komplexnímu pohledu na problematiku.
2. Jsme zaskočeni vývojem, byli jsme připraveni popsat sled událostí, který vedl k odchodu 3 členů z výboru SPM. V předloženém seznamu podporovatelů nové OS vidíme jen na první pohled několik kolegů, kteří se věnují alternativní medicíně.
3. Popisujeme sled událostí, které rozkolu předcházely, jak se to jeví zbývajícím členům výboru a revizní komise.
4. Informujeme o přípravách konference.
5. Informace o Psychosomu.
6. Prof. Svačina sděluje, že schvalování žádosti bylo zatím odloženo a že osloví výbory SPM, PS, IPVZ a další, aby se k tomu vyjádřili. ČLS nestojí o dublování odborných společností, ale kdyby na tom dostatečné množství lékařů trvalo, jednat musí.
Zapsal V. Chvála 14. 3. 2024, kontrola M. Ročňová, na vědomí prof. Svačina

DOPIS ČLENŮM SPM ČLS K SITUACI (9. 3. 2024)
Odborná Společnost psychosomatické medicíny v rámci ČLS JEP vznikla teprve v r. 2014, abychom prosazovali bio-psycho-sociální přístup ve zdravotnictví. Na rozdíl od většinového trendu stále více zužovat ohnisko odborného zájmu ve většině OS ČLS, naším zájmem bylo úhel pohledu maximálně rozšiřovat. Proto jsme do naší OS zahrnuli také další odborníky, psychology, psychoterapeuty i fyzioterapeuty už od úrovně výboru SPM ČLS, což bylo v celé ČLS nezvyklé, ale velmi užitečné.

Rozvoji medicíny mohou bránit zkostnatělé struktury. Účinnou obranou je důsledně demokratické vedení odborných společností, konkurence myšlenek, diskuse a volby nových členů do vedení OS. Předávání volantu novému výboru není snadné. Přes dobrou vůli se může stát, že si všichni v novém týmu nesednou, a nakonec někdo funkci složí a práce nechá. Taková krize postihla nový výbor SPM ve 2. roce vládnutí, přestože jako celek nadělali spoustu práce. S pocitem nevděku po velkém výkonu odešel předseda a oba místopředsedové, Pavel Čech, Michal Kryl a Daniela Stackeová. Je jich škoda. Ve výboru tak zůstalo šest řádně zvolených členů. Atmosféra se pročistila a práci výboru to prospělo. Mohou samozřejmě kooptovat někoho z dalších zvolených členů SPM a dovést výbor k řádným volbám. Až potud nevidím ani jako bývalý předseda, ani z pozice revizní komise SPM ČLS problém. Dobře vím, jak moc zatěžující je dobrovolná a neplacená práce ve výboru SPM.

Zmatky nastaly v momentě, kdy předseda, který složil funkci a odešel z výboru, začal zakládat novou odbornou lékařskou společnost a pro ni získávat lékaře z řad SPM, aniž by svůj projekt diskutoval, představil členům SPM a dal tak najevo, že nejde jen o trucpodnik, ale o dobrou cestu, jak rozvíjet psychosomatickou medicínu ve prospěch celé komunity těch, kdo se o její rozvoj už mnoho let starali. Nerad bych se mýlil, ale utajování, kabinetní jednání, lanaření lékařů do nové společnosti, to všechno mi připadá jako nekolegiální krok. Možná se dočkáme společné diskuse nad novým projektem během konference v Liberci, která ostatně má tentokrát opravdu příznačné téma: Kam kráčíš, psychosomatiko? A třeba se ukáže, že dvě odborné společnosti pro psychosomatickou medicínu jsou více než jedna, ale na štěpení se mi zdá náš spolek příliš mladý. Zatím bych moc doporučoval všem našim členům: spolehněte se na zvolený výbor a dělejte všechno, co prospěje bio-psycho-sociálnímu pojetí psychosomatiky v našem zdravotnictví v rámci této naší SPM ČLS JEP.
MUDr. Vladislav Chvála, bývalý předseda SPM, předseda revizní komise SPM ČLS

ZÁPIS SCHŮZKY RK SPM ČLS ZE DNE 18.3.2024
Přítomni: V. Chvála, J. Týkalová, J. Kabát
Členové revizní komise SPM ČLS se sešli, aby jednali o krizi, která nastala po odchodu 3 členů výboru v únoru t. r. Navzdory výzvě předsedy RK v osobním dopise všem členům výboru ze dne 22. 2. 24, aby se zdrželi vzájemných útoků , došlo naopak k jejich eskalaci po zjištění, že odcházející předseda zakládá novou OS. Situaci paradoxně vyostřil dopis výboru členům, ve kterém se snažili informovat členy OS o situaci, protože se na výbor obracela řada členů OS s dotazy, co se to děje. Následně odstupující předseda poslal členům svou verzi, i když už neměl mít přístup k databázi členů. Výsledkem takových vzájemných útoků může být jen poškození zájmů OS, tedy postup proti znění stanov.

Situace SPM ČLS, která slaví tento rok 10 let od svého vzniku, byla vždy křehká. Stabilita mezioborové spolupráce v lékařské společnosti je závislá na vzájemné úctě a respektu jak somatických lékařů s psychiatry, tak klinických psychologů a fyzioterapeutů. Ti všichni se totiž podílejí na léčbě psychosomatických pacientů. Záruka vědeckého přístupu v psychosomatice byla dána zakotvením vzdělávání v IPVZ a nástavbovou atestací, když většina lékařských fakult zatím nevěnuje bio-psycho-sociálnímu pojetí nemoci velkou pozornost. SPM se musela jasně distancovat od alternativních postupů v léčbě, a na druhou stranu motivovat akademickou obec k orientaci na psychosomatická témata, podporovat publikace o práci s psychosomatickými pacienty v odborných médiích, pořádat konference a vzdělávání. O to smutnější byla pro nás zpráva, že odstupující předseda jako argument ve snaze zdůvodnit žádost o založení nové OS označil naši OS za nedostatečně vědeckou, doslova že „musí zachránit psychosomatiku pro vědu“, a to nikoli ve svobodné a žádané diskusi na odborné akci OS, ale v rámci stížnosti na OS, kterou dosud jako předseda sám vedl. Motivy takového jednání nám nejsou jasné, ale jsme si jisti, že poškozují zájmy naší OS.

Atmosféra nedůvěry, a nedostatek demokratických postupů, které byly podle nás příčinou krize výboru SPM, se tak přenesly mezi členy SPM ČLS a zpochybnily desetiletou snahu všech, kdo usilovali o etablování solidní psychosomatické medicíny v našem zdravotnictví. V atmosféře vzájemného boje se každé slovo může stát granátem. Nelze požadovat přátelské vztahy a současně pomlouvat ostatní členy vedení ČLS, vyhrožovat si právníky.

Diskutovali jsme o všech událostech, které vedly k této krizi, a na základě pečlivého uvážení připomínáme, že:
1. SPM ČLS JEP stojí na demokratických principech a všichni členové se řídí jejími stanovami.
2. SPM ČLS JEP zvolila cestu rozvoje vědecky podloženého bio-psycho-sociálního přístupu v psychosomatice kultivováním vztahu mezi lékaři všech profesí, klinickými psychology a fyzioterapeuty, z nichž nikdo se nevyvyšuje nad ostatní, protože se vzájemně respektujeme a potřebujeme.
3. Všechny kroky, které zvyšují nedůvěru mezi členy navzájem, a tím spíš mezi členy OS a výborem jsou proti zájmům naší OS.
4. Konflikty mezi členy mají být řešeny vzájemnou diskusí a případně supervizí a ne zakládáním nových OS.
5. Aktivita jakýchkoli místních skupin lékařů, členů OS, je vítána a podporována.
6. Výbor SPM po odchodu předsedy a dvou místopředsedů by měl dokončit započaté práce (konference) a připravit předčasné volby.
7. Rozhodnutí o vzniku nové OS s totožným předmětem zájmu není na výboru SPM. Pokud mají kolegové důkazy, že jim členství v SPM ČLS neumožňuje informovat ostatní, shromažďovat se a organizovat místní nebo celostátní akce, nebudeme jejich cestě k nové OS bránit.
8. Lékaře, kteří žádají o založení nové OS se stejnou náplní, vybízíme, aby využili plánované 20.celostátní konference v Liberci ve dnech 20–22. 6. k diskusi o tom, v čem bude nová OS vědečtější a lepší, co přinese nového pro psychosomatickou medicínu, tím spíš, že bohužel letos odpadla plánovaná akce v Přešticích.
9. RK SPM bude informovat o svém jednání prof. Svačinu a vedení celé ČLS.
MUDr. Vladislav Chvála, MUDr. Jaromír Kabát, PhD., Mgr.Mgr. Jana Týkalová

VYJÁDŘENÍ DOC. J. BERANA, VEDOUCÍHO SUBKATEDRY PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY IPVZ

Stanovisko, které si vyžádal předseda ČLS JEP prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., od doc. MUDr. Jiřího Berana, CSc., jako od vedoucího subkatedry psychosomatické medicíny IPVZ. Adresováno prof. Svačinovi, dne 20. 3. 2024. Svolení k uveřejnění

Vážený pane předsedo,

s nápadem na založení „Odborné společnosti Klinické Psychosomatiky ČLS JEP“ mne seznámil tehdy již bývalý předseda Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP MUDr. Pavel Čech. Okamžitě jsem vyjádřil svůj nesouhlas se zakládáním této odborné společnosti.
Sám název Klinická psychosomatika je nesmyslný. Psychosomatická medicína přeci je klinickým oborem. Cíle, které si navrhovaná společnost stanovuje, jsou totožné s těmi, které si již na počátku dala Společnost psychosomatické medicíny ČLS JEP a které postupně realizuje. Vznik nové odborné společnosti nedává smysl. Společnosti psychosomatické medicíny (SPM) se podsouvá zcela neoprávněně „propojení s alternativní scénou“ a odklon od vědeckých základů.

SPM vždy byla otevřená pro všechny pracovníky ve zdravotnictví. Není důvod vyčleňovat lékaře a zakládat pro ně samostatnou odbornou společnost. To by bylo přímo proti základní myšlence psychosomatické medicíny, která vychází z obecně akceptovaného bio-psycho-sociálního modelu a usiluje o jeho integraci do klinických oborů. Tento požadavek platí pro všechny pracovníky ve zdravotnictví, netýká se jen lékařů.

Současná situace vznikla v důsledku sporů mezi několika jedinci. Dobré jméno psychosomatické medicíny by nemělo být těmito spory pošpiněno.
Na základě výše uvedeného založení Odborné společnosti-Klinická psychosomatika ČLS JEP zásadně nedoporučuji.
S úctou
Doc. MUDr. Jiří Beran, CSc.
Vedoucí subkatedry psychosomatiky IPVZ

DOC. MUDR. JIŘÍ ŠIMEK: STANOVISKO K NÁVRHU NA VYBUDOVÁNÍ SPOLEČNOSTI KLINICKÉ PSYCHOSOMATIKY, NOVÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP ZABÝVAJÍCÍ SE PROBLEMATIKOU PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY.

Stanovisko na výzvu P. Čecha předkládá doc. Šimek. Souhlas s uveřejněním z 2.4. 2024
Souhrn: Návrh na vybudování Společnosti klinické psychosomatiky má v současné době dva motivy. Jedním je realistická potřeba mladých lékařů diskutovat a organizovat psychosomatický přístup z ryze lékařského pohledu. Druhým motivem jsou osobní spory ve stávající Společnosti psychosomatické medicíny. Proto doporučuji s ustanovením Společnosti klinické psychosomatiky vyčkat, až se emoce zklidní. Mezitím může být vybudována organizační struktura Společnosti klinické psychosomatiky, a až se v obou společnostech prokáže schopnost vzájemné spolupráce, bude moci být Společnost klinické psychosomatiky přijata jako řádný člen ČLS JEP.
Stanovisko:

Psychosomatika vznikla ve třicátých letech dvacátého století jako mezinárodní hnutí v medicíně, jehož cílem bylo porozumět psychologickým a sociálním faktorům uplatňujícím se při rozvoji a v průběhu somatických onemocnění. Nejdříve byla snaha nalézt psychické příčiny somatických chorob. V průběhu šedesátých a sedmdesátých let převládlo ve vědecké medicíně multifaktoriální pojetí vzniku chorob, příkladem může být vymezení rizikových faktorů aterosklerózy. V tomto kontextu se v psychosomatické medicíně rozvinul koncept predisponujících faktorů. V závěru dvacátého století převládl koncept bio-psycho-sociálního přístupu. Jeho cílem je aktivně rozpoznávat psychologické a sociální faktory v rozvoji a průběhu chorob a hledat cesty, jak s nimi pracovat v rámci medicíny postavené na vědě.

V Čechách a na Slovensku se psychosomatický přístup v medicíně rozvíjel od konce sedmdesátých let minulého století. Od počátku byl programově navázán na světové psychosomatické hnutí. V jedenadvacátém století začal mezi českými lékaři narůstat zájem o psychosomatický přístup v medicíně. To vyvolalo potřebu organizace psychosomatického hnutí a vedlo posléze ke vzniku Společnosti psychosomatické medicíny. Poslání SPM vystihuje citát z textu Doporučené diagnostické a terapeutické postupy psychosomatické péče: „Rozvíjí jak odbornou stránku tohoto oboru, tak usiluje o lepší integraci psychosomatické péče do systému českého zdravotnictví.“ (Čech, P., Kryl, M., Stackeová, M., ČLČ 2023, 162, č. 6, s. 238-247.)

Přijetí Společnosti psychosomatické medicíny do České lékařské společnosti JEP nebylo snadné, bylo potřeba překonat existující předsudky vůči psychosomatickému hnutí jako málo vědeckému. Společnosti psychosomatické medicíny přinesl tento odklad mnoho dobrého. Jasně deklarovala vědeckost svého přístupu, a nepřijala jako své členy léčitele, kteří vědecký základ medicíny nepřijali, ani lékaře, kteří vědecký základ medicíny zpochybňovali.

Zhruba před pěti lety se objevila skupina mladých lékařů, pro které bylo oficiální pojetí psychosomatické medicíny v SPM příliš široké. Začali se scházet a rozvíjet vlastní užší pojetí, ve kterém převládá jazyk somatické medicíny. Hlavním tématem je, jak jednat s psychosomatickými pacienty v ordinacích somatických lékařů i bez hlubších znalostí psychoterapeutických konceptů. Převážné části lékařů je úplné psychoterapeutické vzdělání prakticky nedostupné, mohou ale svým pacientům účinně pomáhat, když porozumí jejich problematice a naučí se vhodným způsobem s nimi zacházet. Proto má rozhodnutí lékařů vytvořit vlastní společnost racionální základ. Spolupráce dvou společností, jedné ryze lékařské a druhé s širším pojetím, by mohla být pro lékařskou společnost vysoce užitečná.

Mezitím se rozvinul ve vedení Společnosti psychosomatické medicíny osobní spor, který vedl k odchodu tří členů z výboru. V tuto chvíli není nutné soudit a hledat viníky. Můžeme zůstat u konstatování, že málo konstruktivní spory mezi dvěma společnostmi by poškodily dobré jméno České lékařské společnosti JEP. Společnost klinické psychosomatiky je možné organizačně připravit, její přijetí do ČLS JEP bude vhodné odložit, až obě společnosti prokážou, že jsou schopny racionální spolupráce. Podobně jako před časem Společnosti psychosomatické medicíny může odklad pomoci i Společnosti klinické psychosomatiky, aby lépe definovala své vlastní poslání.

STANOVISKO VÝBORU PSYCHIATRICKÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP K PŘIJETÍ NOVÉ ODBORNÉ SPOLEČNOSTI S NÁZVEM KLINICKÁ PSYCHOSOMATIKA
Zpracoval výbor PS na základě dotazu prof. Svačiny, kterému je stanovisko adresováno. Souhlas s uveřejněním ze dne 3.5.2024

Vážený pane předsedo,

Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP se na jednání dne 3.4.2024 zabýval Vaší žádostí o stanovisko k přijetí nové odborné společnosti do ČLS JEP s názvem Klinická psychosomatika.
Po diskuzi se členové výboru PS ČLS JEP shodli na tom, že nedoporučují předsednictvu ČLS JEP přijetí nové odborné společnosti.
Členům výboru PS ČLS JEP nejsou známy srozumitelné důvody, proč by při existenci stávající Společnosti psychosomatické medicíny měla vznikat společnost nová de facto se shodným odborným zaměřením a neznáme obdobný precendens u jiných odborných společností ČLS JEP.
Jsme toho názoru, že neshody vznikající uvnitř společností, což je jev zcela přirozený, nelze jednoduše řešit založením společnosti nové. Doporučujeme Společnosti psychosomatické medicíny, aby se vypořádala se svými vnitřními konflikty pomocí nástrojů, které jsou obsaženy v platných stanovách ČLS JEP.
S pozdravem
Za výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP
MUDr. Simona Papežová

STANOVISKO SPOLEČNOSTI VŠEOBECNÉHO LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP K PŘIJETÍ NOVÉ ODBORNÉ SPOLEČNOSTI DO ČLS JEP

Souhlas s uveřejněním 30.4.2024

Vážený pane profesore, výbor Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP se na poslední schůzi usnesl, že vzhledem k ne zcela jasnému poslání nepodporuje vznik další psychosomatické společnosti.
S úctou
doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. předseda SVL ČLS JEP
11.4.2024

STANOVISKO SPM ČLS JEP K PŘIJETÍ NOVÉ ODBORNÉ SPOLEČNOSTI DO ČLS JEP

Souhlas s uveřejněním z 29.4.2024

Vážený pane profesore,
Již existující Společnost psychosomatické medicíny ČLS JEP je odbornou, medicínskou a zároveň interdisciplinární společností, jejímiž členy jsou kromě klinicky působících lékařů různých specializací také psycholožky/psychologové a fyzioterapeutky/fyzioterapeuti, kteří spolupracují v různých zařízeních systému zdravotní péče. Členskou základnu SMP ČLS JEP většinově tvoří lékaři a lékařky, mnozí z nich s dalším psychoterapeutickým vzděláním nebo nástavbovou atestací z psychosomatiky nebo s obojím.

Členové SPM sdílí zájem o psychosomatickou medicínu založenou na bio-psycho-sociálním modelu zdraví, nemoci a léčby opírající se o vědecké poznatky z různých oblastí poznání. Mezi členy SPM ČLS JEP jsou i kolegyně/kolegové, kteří působí v akademické sféře, kde se zejména na lékařských fakultách podílejí na výuce doposud zanedbávaných témat např. komunikace s pacientem a jeho rodinou, prevence a zvládání syndromu vyhoření u pracovníků ve zdravotnictví, psychoterapie a rodinná terapie v medicíně, lékařská etika, základy psychosomatické medicíny apod. Někteří členové SPM ČLS JEP se podílejí ve spolupráci se subkatedrou psychosomatiky IPVZ na zajištění před atestačního vzdělávání v oboru psychosomatická medicína.

SPM ČLS JEP je jednou z mnoha národních odborných společností, jež jsou členy interdisciplinární, vědecké Evropské asociace psychosomatické medicíny (EAPM). V posledních letech někteří kolegové reprezentovali SPM v EAPM, působili a působí v roli národního koordinátora, podíleli se na přípravě mezinárodní konference EAPM a také na některých konferencích v minulosti aktivně vystoupili. EAPM oslovila SPM ČLS JEP s dotazem, zdali bychom měli zájem pořádat mezinárodní konferenci EAPM v Praze, ale prozatím z organizačních důvodů výbor tuto nabídku nepřijal, plánuje ujmout se pořadatelství v budoucnosti.

SPM ČLS JEP se z velké části zabývá agendou a potřebami lékařské části členů společnosti. Jedním z důkazů je také přijetí psychosomatického kódu 09170. Nejedná se o zásluhu současného výboru ani žádného jednotlivce, ale o úspěch systematické několikaleté práce současného i minulých výborů.
Členové výboru SPM se podíleli na vzniku doporučených postupů Psychosomatické poruchy a lékařsky nevysvětlitelné příznaky (2015) a Funkční a perzistentní tělesné potíže – psychosomatický přístup (2023) a Doporučené diagnostické a terapeutické postupy psychosomatické péče (2023). Na všech těchto doporučených postupech spolupracovala většina členů výboru ve spolupráci s dalšími odborníky v oboru.

Návrh na vytvoření nové odborné společnosti – Klinická psychosomatika ČLS JEP byl pro nás překvapivý. Skupina několika lékařů, kteří jsou jádrem skupiny předkládající žádost, v minulosti chtěla založit lékařskou sekci v rámci SPM. Žádost jim byla opakovaně zamítnuta s tím, že mohou kdykoliv přijít na výbor SPM a předkládat své podněty a návrhy. Před volbami do výboru v roce 2022 byli aktivně vyzýváni předchozím výborem a předsedou SPM ke kandidatuře do výboru a tím přímé a demokratické možnosti ovlivňování činnosti SPM. Této možnosti využil jen jeden, skončil na nezvolené pozici a nyní, když byl vyzván ke kooptaci, odmítl. Aktivity těchto členů při organizaci vzdělávacích akcí jsme jako výbor velmi vítali a podporovali.

Deklarované cíle nové odborné společnosti-Klinické psychosomatiky ČLS JEP předkládané naším bývalým kolegou MUDr. P. Čechem se v ničem neliší od hlavní agendy stávající SPM ČLS JEP. Po celou dobu existence SPM ČLS JEP má hlavní cíle:

1. Rozvíjení oboru
2. Systematické postgraduální vzdělávání – před-atestační příprava
3. Podpora vzdělávání na dalších úrovních (pregraduální, kontinuální – různé další doplňkové kurzy apod.)
4. Publikace + výzkum
5. Organizace celostátní konference v Liberci
6. Organizace vědeckých dnů, dalších odborných akcí
7. Spolupráce s dalšími odbornými společnostmi
8. Kontakt/spolupráce se zahraniční psychosomatickou komunitou
9. Kontakt a spolupráce s pacientskými organizacemi
10. Administrativní, „politická“ a osvětová agenda
11. Vyjednávání s úřady/institucemi (zdravotní pojišťovny)
12. Přijímání nových členů
13. Řešení etických záležitostí
14. Práce s veřejností – povědomí o psychosomatické medicíně podobně jako je podpora gramotnosti týkající se duševního zdraví

Na závěr bychom ještě rádi zdůraznili několik věcí.
Vítáme jakékoli aktivity, které přispějí k rozvoji psychosomatické medicíny u nás a posílí její pozici tak, jako je to v některých evropských zemích. Dovedeme si představit a jsme spolu s mnoha kolegyněmi a kolegy zároveň schopni vytvářet podmínky pro spolupráci v SPM ČLS JEP se všemi, kdo mají zájem o rozvoj psychosomatické medicíny, ať už reprezentují klinickou či akademickou medicínu, fyzioterapii, psychologii, psychoterapii a rodinnou terapii. Jedním z hlavních cílů vzniku SPM ČLS bylo právě propojení a spolupráce mezi reprezentanty různých oborů, kteří se setkávají a měli by spolupracovat během komplexní terapie/péče o nemocné a jejich blízké v souladu z bio-psycho-sociálním modelem zdraví, nemoci a léčby.
Za nezbytné podmínky pro mezioborovou spolupráci v SPM ČLS JEP považujeme vedle reprezentace různých odborností otevřenou komunikaci, vzájemný respekt, důvěru a přátelskou atmosféru. Tyto podmínky, spíše než důraz na jednostranný jazyk jednoho oboru či oblasti poznání, podle nás umožňují spolupráci napříč specializacemi a odbornostmi.
Podle našeho názoru spolupráci znemožňují zákulisní a manipulativní jednání, pomluvy a nepravdivá tvrzení ze strany některých kolegů. Takové jednání tříští psychosomatickou komunitu a ohrožuje vše, co v rámci rozvoje psychosomatické medicíny u nás vytvořili během několika desetiletí mnozí pracovití a respektovaní kolegové a kolegyně.

V případě vzniku nové společnosti Klinická psychosomatika ČLS JEP vnímáme jako velmi problematické rozdělení kompetencí mezi tyto dvě společnosti, obě reprezentující stejný obor. I pro instituce jako zdravotní pojišťovny by bylo matoucí, kdo má dávat vyjádření a nevíme, jak by se postupovalo, pokud by se stanovisko obou společností rozcházela. Pro žádný jiný obor není v ČLS JEP zastoupení dvěma odbornými společnostmi a tuto jasnou přehlednost, kdo zastupuje obor, si zaslouží i psychosomatická medicína.

Omlouváme se za poněkud delší vyjádření, ale vzhledem k událostem během posledních měsíců považujeme za nutné připomenout některé důležité skutečnosti a vyjádřit naše argumenty.
Založení společnosti Klinické psychosomatiky nedoporučujeme, apelujeme na spolupráci v rámci již existující SPM ČLS JEP.
22.4.2024
Za výbor SPM MUDr. Michaela Ročňová

OTEVŘENÝ DOPIS URČENÝ VÝBORU SPOLEČNOSTI PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY K TÉMATU NEDÁVNO VZNIKLÉHO ROZPORU UVNITŘ VÝBORU.

Souhlas s uveřejněním ze dne 3.5.2024
23. dubna 2024
V nedávné době se ke členům Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP (dále SPM) dostala mailová korespondence týkající se krize uvnitř výboru, jejímž výsledkem byly změny v personálním obsazení výboru. Jako členové společnosti nejsme s obsahem sporu blíže seznámeni, nicméně z korespondence je zřejmé, že v současné době je mezi některými členy SPM rozkol a vznikly jakési dva "tábory", které mají potíže se spolu domluvit. V korespondenci je zmíněna mj. snaha o vznik nové lékařské společnosti pro psychosomatickou medicínu.

Všechny lékařské a odborné společnosti tvoří členové, kteří jsou z lidské podstaty heterogenní skupina lidí s pluralitními názory, a tudíž je přirozené, že se všichni na všem nikdy nemohou shodnout. Společnost psychosomatické medicíny není výjimkou. Soudržnost společnosti pak zajišťuje společné směřování a cíl, který je ukotvený ve stanovách společnosti.

Na obecné rovině se jako odborníci z oboru Psychosomatika můžeme shodnout na tom, že PSYCHOSOMATICKÁ MEDICÍNA JE JEN "JEDNA". Logicky z toho lze usuzovat, že by proto měla existovat jedna psychosomatická společnost. Druhá věc je, co si konkrétně kdokoli pod psychosomatickou medicínou představuje, jak jí definuje, k jakým modelům se vztahuje. Každý může mít své preference, které jsou jemu osobně nejbližší.

Naše současná SPM se na svých webových stránkách prezentuje takto:
"Společnost psychosomatické medicíny České lékařské společnosti JEP sdružuje odborníky z oblasti péče o zdraví. Především lékaře, klinické psychology, fyzioterapeuty, výzkumníky, a další odborníky, na základě bio-psycho-sociálního pojetí zdraví a nemoci. Základním východiskem společnosti není devalvace současné medicíny, ale její obohacení o psychické a sociální rozměry.

Česká medicína se zařadila k vyspělým zemím Evropy, když s více než dvacetiletým zpožděním uznala mezi respektovanými medicínskými obory také psychosomatickou medicínu vyhláškou o nástavbových atestacích v květnu 2013. V dubnu 2014 více než 200 odborníků, především z oblasti všeobecných a odborných lékařů, psychiatrie, psychologie a fyzioterapie, založilo v rámci České lékařské společnosti JEP Společnost psychosomatické medicíny, která si dala za cíl pečovat o rozvoj tohoto oboru v České republice. Z mnoha různých pojetí psychosomatiky prosazujeme Engelovo bio-psycho-sociální pojetí zdraví i nemoci, jak bylo přijato WHO již v r. 1977."
Tyto postoje považujeme za správné, a proto se nabízí otázka, proč by měla vznikat potřeba nové společnosti pro psychosomatickou medicínu. Pokud existuje například poptávka po vyšší specializaci, vyšší vědeckosti, širším zaměření apod., tak se nabízí vznik SEKCÍ uvnitř společnosti, nikoli založení společnosti jiné. Jsou-li současné rozpory ve vedení odrazem touhy něco ve společnosti změnit, tak by bylo vhodné tyto potřeby pojmenovat a otevřeně diskutovat v rámci celé společnosti.
Podporujeme otevřenou diskusi problematických témat celé společnosti, která vedla ke sporům, aby se "vyčistil vzduch" a nevznikaly zákulisní spekulace. Tuto situaci považujeme jako výzvu celé SPM a byla by škoda, kdybychom na ní nedokázali odpovědět a společnost tímto rozpoltili. Jako příležitost ke společné diskusi se nabízí např. Psychosomatická konference v Liberci.
S pozdravem,

MUDr. Dominik Blažek
MUDr. Alena Večeřová Procházková
Mgr. Kateřina Beerová
MUDr. Lenka Berská
MUDr. Barbora Danielová
Mgr. Jana Hanibalová
PhDr. Václav Chytrý
Mgr. Danuše Jandourková
Mgr. Vendula Jirsová
PhDr. Markéta Kačerová
MUDr. Petr Kolátor
MUDr. Petra Kopecká
MUDr. Kateřina Košťálová
MUDr. Krystyna Kultanová
Mgr. Marta Lebedová
Mgr. Renata Léblová
MUDr. Alexandra Martinčeková
MUDr. Jakub Medal
Mgr. Radim Michalec
MUDr. Petr Nevšímal
Mgr. Šárka Seifertová
Mgr. Tereza Süssová
MUDr. Ingrid Šilhánková
Mgr. Hana Šmejkalová
Mgr. Petra Štiková
Mgr. Miroslava Vlková