VĚDA KRÁTCE 1

Zobrazení: 0
Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI, BEZ OHLEDU NA NEPŘÍZNIVÉ ZÁŽITKY Z DĚTSTVÍ

Studie Kolumbijské univerzity zjistila, že pozitivní vztahy s rodiči a dalšími dospělými během dětství jsou spojeny s lepším duševním zdravím v dospělosti, bez ohledu na vystavení nepříznivým zážitkům z dětství.

Zjištění publikovaná v časopise JAMA Psychiatry 27. prosince 2023 naznačují, že intervence podporující podpůrné vztahy s dospělými během dětství by se mohly vyplatit ve zdraví populace mladých dospělých a snížit sociokulturní riziko duševních poruch, jako je deprese a úzkost. „Pro děti je extrémně důležitým faktorem odolnosti vřelý, pečující vztah s rodičem, pečovatelem nebo jiným dospělým,“ řekla hlavní autorka studie Sara VanBronkhorst, MD, MPH, z Kolumbijské univerzity. „Naše studie ukazuje, že děti, které mají alespoň jeden pozitivní, oddaný vztah mezi dospělým a dítětem, mají menší pravděpodobnost, že budou později v životě zažívat depresi, úzkost a vnímaný stres.“
Studie se snažila vyřešit významnou mezeru ve výzkumu tím, že se zaměřila na marginalizovanou mládež, u které je pravděpodobnější, že zažijí více nepřízně osudu, a získala přehled o sociokulturních faktorech, které by posílily jejich odolnost v průběhu života.
Výzkumníci hodnotili nepříznivé zážitky z dětství (ACE) ve třech bodech během dětství. Tyto zkušenosti mohou zahrnovat věci, jako je fyzické nebo emocionální týrání, zanedbávání, duševní onemocnění pečovatele, smrt nebo uvěznění a násilí v domácnosti.
Měřili také sedm sociokulturních faktorů spojených s odolností, které zahrnovaly sociální vztahy (mateřskou vřelost a přátelství) a zdroje smyslu (familismus a rodinnou religiozitu). Výsledky duševního zdraví byly měřeny během mladé dospělosti a zahrnovaly generalizovanou úzkostnou poruchu, depresivní poruchu, poruchu užívání návykových látek a vnímaný stres.
„Rodiče, se kterými pracuji, vidí, jak se jejich děti potýkají s problémy, chtějí si vytvořit pozitivní vztahy, ale tolik jim v tom brání,“ řekla Sara VanBronkhorst. „Měli bychom jim pomáhat s rodičovskými kurzy a rodinnou terapií. Umíme vzdělávat učitele i členy komunity. Měli bychom se však také zabývat většími, strukturálními intervencemi, které by mohly snížit zkušenosti s nepřízní osudu, a příčinami stresu, jež narušují vytváření vazeb mezi dospělými, které mohou děti před stresem ochránit.“
„V této studii jsme chtěli potvrdit, že odolnost nelze redukovat na individuální atributy, se kterými se člověk může narodit,“ dodal Dr. Duarte. „Odolnost je proces. Aby se děti a pečovatelé mohli zapojit do tohoto procesu, potřebují přístup ke zdrojům ve svém prostředí, které podporují silné, vnímavé vztahy a smysluplné zážitky.“

Primární zdroj: Sara B. VanBronkhorst, Eyal Abraham, Renald Dambreville, Maria A. Ramos-Olazagasti, Melanie Wall, David C. Saunders, Catherine Monk, Margarita Alegría, Glorisa J. Canino, Hector Bird, Cristiane S. Duarte. Sociocultural Risk and Resilience in the Context of Adverse Childhood Experiences. JAMA Psychiatry, 2023; DOI: 10.1001/jamapsychiatry.2023.4900

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0