PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

JAN ŠIKL: NOVĚ NALEZENÝ APOKRYF 

„Neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého, ode všeho zlého Pane.“ Nezdá se vám, že se nám tahle část modlitby Páně nějak zadrhla? Asi ji budeme muset, krom naděje, kterou máme „na nebesích“, vzít více do rukou, mysli, srdce, modlitby a odpovědnosti. Do celého člověka. Jinak si její utržené části, ke kterým se nechceme znát, vyšlápnou na pravdu s krátkýma nohama a budou chodit mezi námi ve všech svých podobách, jako v průvodu masopustních masek.

Nově nalezený apokryf z apokalyptické literatury:
„Již přichází středověká hrůza z moru, kdy nás v hlavních zprávách učí ministr zdravotnictví, jak si správně mýt ruce, přijíždějí alegorické vozy s nastoupenou vládou v rouškách na mramorových schodech ministerstva, jak při inscenaci Bílé nemoci, s prohlášením k národu o covidu.
…a tu již je mocnář veliké země s prohlášením, že sousední národ, který se rozhodl jít svojí cestou, vlastně neexistuje a nikdy nebyl. Je jen nárazníkovou zónou, sférou vlivu a teritoriálním zájmem, a tak válka není válka. Až na bolest, utrpení a smrt.
Pak jde lež. Jak si vykračuje „v oděždě“ jedinečné snůšky polopravd a dezinformací současného Babylonu! Přichází s aktualizovaným úkolem pro 21. století: Jak rozlišit pravdu od lži?
Ale to není všechno – přijíždí strašidelný zámek prastaré územní blízkosti a nenávisti v odvěkém klinči tří velkých náboženství o symboly a mýty. O mešitu, „zemi zaslíbenou“ a „věčný Jeruzalém“ v teritoriální podobě. V tvář hrůzy dvou spálených, k sobě drátem spoutaných mích se rozpadá každá metafora-na scéně je čiré zlo.
Všechny „síly světa“ si myjí ruce a svědčí zároveň ve zmatení jazyků o propletení současných výkladových karet. Chudoba a bohatství, píle a lenost, sever a jih, kolonialismus, levice i pravice, demokracie i autoritářství, solidarita i terorismus. Tři velká náboženství, ve kterých se tísní zástupy, „na východ od ráje“. Cherubínův plamenný meč i „Svatoplukovy pruty“ vytvořily nezlomitelnou rákosku, kterou jsme biti.
Když už propadáme pokušení myslet si, že zlo je vnější záležitostí a jen tam lze s ním bojovat, když už se zdá, že i zlo se vyčerpalo ve své invenci, z externího světa politiky přichází explozivní zpráva z nitra subjektu.
Privátní, nekomunikované neštěstí konvertovalo do pomstychtivého šílenství psychotické ataky. Jak vzniká šrapnel? Konflikt a boj v člověku nechte o samotě v tuhé krustě trojobalu, až najde vyústění v ústí hlavně. Úzkostný projektil bude hnán úzkou hlavní, aby vnitřní zasažení našlo vnější cíl. Infantilní pomsta strhne sebou v grandiózní podobě do sebevraždy, co nejvíce nedobrovolných svědků vnitřního hněvu. Dáme tomu pro uklidnění diagnózu. To nejsme my, to je šílenství a psychóza.“
Co zbývá?
Prastarý a prapůvodní úkol člověka. Můžeš rozpoznávat pravdu od lži, dobro od zla. „Můžeš panovati nad hříchem.“ Vítejme na počátku.
Na Štěpána pozdě z rána.

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0