PSYCHOSOM | ��asopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medic��nu

VLADISLAV CHVÁLA: ETIKA PLASTICKÉ CHIRURGIE? (PSYCHOSOM 21; (1-2) 2023,s.74-76)

RECENZE NA PUBLIKACI JANA POLÁKA KRÁSA NA PRODEJ? ANEB HISTORICKÉ, ANTROPOLOGICKÉ A ETICKÉ ASPEKTY ESTETICKÉ CHIRURGIE V NAKLADATELSTVÍ PAVEL MERVART 2022

Nad knihou „Krása na prodej?“ se mi vynořila vzpomínka na začátek devadesátých let, kdy jsme jednali s výborem jisté odborné společnosti ČLS o tématu celostátní konference, které tady mnoho let nebylo: psychosomatika v ženském lékařství. Sbor profesorů zvučných jmen byl nečekaně nakloněn dlouho zanedbávanému tématu, ale přeci měli někteří své pochybnosti. „Jen aby nedošlo na etiku!“ Trochu mě to překvapilo, co by mělo být na etice pro lékařskou praxi tak problematického?

Po létech tedy otvírám knihu o plastické chirurgii z pera člověka, který jistě není plastickým chirurgem a vidím, že otázka „Smíme dělat všechno, co umíme?“ je stále ještě Popelkou v předsálí operačních sálů. Alespoň podle ekonomických ukazatelů komerčně velmi úspěšného oboru. Nebo není?
Spíš než jednoduché úvahy o plastické chirurgii, jak bychom od nelékaře možná čekali, jde spíš o solidní učebnici plastické chirurgie. Autor se nespokojil s jednoduchým zproblematizováním estetické chirurgie, která je největším zdrojem příjmů i etických problémů. Vlastně mohl zůstat u vztyčeného prstu a zvednutého obočí nad komerčním využíváním módních vlivů, a poukázat na to, co už medicína není, i když se jako medicína tváří.
Dobrou polovinu monografie věnuje podrobnému popisu jednotlivých metod plastické chirurgie, jejich historii, přínosu i riziku. Zabývá se antropologickým profilem pacienta. Kdo má v dnešní době největší zájem o estetické zákroky? Autor sleduje vývoj člověka od narození, přes předškolní věk i dospívání z hlediska sebeobrazu. Popisuje kritická místa, kde vzniká a fixuje se negativní postoj k vlastnímu tělu. Za významné pokládá tlak současné pop-kultury, médií a sociálních sítí na sebeobraz dospívajících a zvyšování potřeby korekce tělesného schématu u celé mladé generace bohaté společnosti. Žádost o estetický zákrok vidí z perspektivy bio-psycho-sociální jednoty člověka, což se zdá psychosomatickému lékaři být samozřejmostí. Je to však samozřejmost také v běžné praxi plastického chirurga?
Autor se opírá o množství solidních výzkumných prací. Mj. také proto je věrohodné, když vyvozuje, že „Napjaté rodinné vztahy pak bezesporu přispívají k tomu, že až 62 % dívek v pubertálním období se cítí nejistě a nevěří si. To může dále vést k řadě patologických jevů… Mezi tyto patologické tendence lze podle našeho názoru zařadit i hlubokou touhu po chirurgické úpravě vlastního zevnějšku…“. To mi zní povědomě zvláště v době, kdy naše ordinace plní dívky s tzv. genderovou dysforií a věří, že všechny jejich problémy magicky vyřeší plastický chirurg a aplikace hormonů opačného pohlaví. Této specifické poruše se autor nevěnuje, ale z dalšího textu je zřejmé, že především plastické a estetické operace u adolescentů patří k nejproblematičtějším zákrokům. Požadavky na plastickou chirurgii vznikají především v interakci nejistého člověka se sociálním okolím v kultuře naší hedonistické společnosti.
Kapitolu o pacientech plastických chirurgů uzavírá jasně: „Souhrnně lze říci, že současný boom estetické chirurgie se všemi negativními aspekty s ní spojenými je především reakcí na existenciální situaci člověka, který je sám sebou nejistý a velmi snadno se dá strhnout jak k dobrému, tak ke zlému. Ukazuje se, že mu chybí pevný bod…“
Komplexní přístup autora dokládá zařazení kapitoly o profesi plastického chirurga a o motivaci k takové práci. Podrobněji uvádí situaci v Itálii, kde během studia na Lateránské universitě studoval. Nechybí ale ani údaje o systému vzdělávání plastických chirurgů v jiných zemích. Z uvedeného vyplývá, že obor je mimořádně dobře placen a o práci v oboru je značný zájem. To spolu se zvyšující se společenskou poptávkou znejistěné populace po řešení problémů pomocí plastické chirurgie může být nebezpečná kombinace. Autor překvapivě dobře popisuje jednotlivé faktory, které mohou vést ke zhoršování situace. Od tlaku zaměstnavatelů na zvyšování výkonu lékaře vedoucí až ke ztrátě lidského kontaktu s pacientem, přes vysokou specializaci až po nedostatek vzdělávání lékařů v psychosomatické medicíně. Nemůže se v této souvislosti vyhnout úvahám o tom, co to je zdraví. V neposlední řadě se věnuje indikaci lékařského výkonu a problematice informovaného souhlasu.
Teprve po velmi podrobném popisu situace pacientů i lékařů v oboru plastické chirurgie v naší společnosti se pouští do úvah o etických problémech zejména vyžádaných estetických zákroků. V tomto směru jde o mimořádně zdařilou a potřebnou publikaci. Je ovšem s otázkou, zda přijde do těch správných rukou a zda argumenty padnou na úrodnou půdu. Podle podrobností o plastické chirurgii by jistě kniha patřila do rukou lékaře, adepta plastické chirurgie. Pak ovšem argumenty z oblasti teologie budou v převážně sekulární společnosti spíše na překážku. I když chápeme, že autor z hlediska své profese a účelu svého bádání teologické argumenty nemohl vynechat, za cennější pokládáme jeho přístup psychosomatický. Důraz na reflexi vnitřních, psychologických aspektů v sociálním kontextu pacientova příběhu, je srozumitelný i lékaři bez náboženského vyznání. A navíc přináší jasná kritéria pravdivosti a bezpečnější indikaci k zákrokům plastické chirurgie.
Po přečtení zůstává otázka, zda se dokáže sama medicína dostatečně věnovat etickým otázkám v rychle se vyvíjející zdravotnické technologii. A pokud přichází nabídka takříkajíc zvenčí, od odborníků jiných profesí, zda jsme schopni a ochotni ji slyšet. Bylo by to velmi dobré. Nejen pro nás, ale hlavně pro pacienty.

V Liberci 7.7.2023 MUDr. Vladislav Chvála

This work, by Psychosom, is licensed under CC BY 4.0